3.část Snůška:Samice připravená ke snůšce, zvláště, jde-li o první snůšku v novém prostředí, může vykazovat jisté známky neklidu a více se skrývat. ‘Zkušenější matky’ se naučí klást do připravené kladečky a jeví se, že vejce snesená mimo kladečku se obvykle nevyvíjí. Je ale těžké určit, jestli je samice ‘odhodila’ kvůli tomu, že byla neoplozená, nebo se nevyvíjejí kvůli tomu, že byla odložená na nevhodném místě. Rentgenový snímek může ukázat obvykle dvě poměrně velká vejce. Pokud se samice zřetelně snaží nalézt vhodné místo ke kladení, bývá vhodné ji buď oddělit do samostatného terária, nebo od ní oddělit samce. Více vajec, než dvě, mohou mít snad extrémně velké kusy nebo samice, které měly při předchozí snůšce jen jedno a teď vykladou to ‘dlužné’. Samice mívají obvykle dvě snůšky do roka, řidčeji i více.
Vejce bývají 40 - 60 mm dlouhá, 20 – 28 mm široká a vážila 17 - 30 g. Uvedené hodnoty platí pro můj chov a mohou být u jiných zvířat jiné.
Snůška Rhinoclemmys pulcherrima manni
Foto: Petr Hainz
Rontgenový snímek gravidní samičky Rhinoclemmys pulcherrima manni
Foto: Petr Hainz
Rontgenový snímek gravidní samičky Rhinoclemmys pulcherrima manni s juvenilními mláďaty
Foto: Petr Hainz
Inkubace vajec:
Vejce je potřeba umístit na prvních 14 - 28 dní do inkubátoru o teplotě pouhých 20 - 22 °C, nejlépe třeba v suchých jemných hoblinách. Tam se nechají, než se objeví začínající bílý vitelinový pás. Podle informací Gerda Schaffera a podle Russe Gurleyho (2003) se při vývoji vajec rodu Rhinoclemmys uplatní mechanismus diapauzy.
Terárium na nejmenší, čerstvě vylíhlá mláďata, která potřebují vysokou vzdušnou vlhkost
Foto: Petr Hainz
Potom se vejce přemístí do substrátu ze směsi lignocelu (nebo rašeliny) s perlitem 1:1. Pro zvlhčení substrátu lze použít dvacetkrát zředěný rašelinný koncentrát Torben. Podle osobního sdělení H.-D. Phillippena mají vejce želv rodu Rhinoclemmys příliš tlustou skořápku, která se musí částečně odbourat během inkubace. Buď se změní nastavení inkubátoru, nebo se umístí do jiného – a to na teplotu kolísající ve 24 hodinovém cyklu mezi 26 °C a 30 °C ± 1 °C. Inkubační doba je zhruba 150 dní.
Rhinoclemmys pulcherrima manni - snůška
Foto: Petr Hainz
Péče o mláďata:
Krunýř mláděte bývá v protáhlém vejci zakroucen podél podélné osy těla, ale poměrně záhy se narovná. Mládě mívá v okamžiku vylíhnutí a narovnání krunýře délku karapaxu okolo 40 - 44 mm, šířku 32 - 38 mm a výšku 15 - 22 mm.
Líhnutí Rhinoclemmys pulcherrima manni
Foto: Petr Hainz
Mládé mívají poměrně často nějaký ten štítek navíc. Zřejmě je to způsobeno ne zcela přesně odhadnutými podmínkami inkubace. Právě tak se někdy narodí s nezataženým žloutkovým váčkem, který se zatáhne během několika dní a i zbytková jizva během několika týdnů přestane být zřetelná. Mláďata byla umístěna do zatažení žloutkových váčků do dóz se zajištěným ohřevem na minimálně 24 °C a zdrojem UV-B záření. Jako podklad byla použita buničitá vata nasáklá odvarem z již jednou použitého čaje. Takový je bohatší na tanin a prakticky bez kofeinu a jeho analogů. Tento prostředek doporučuje jako prevenci proti kožním plísním u mláďat Cuora amboinensis Helm (2002).
Foto: Petr Hainz
Foto: Petr Hainz
Zbarvení mláďat je dost intenzivní a má obdobné uspořádání, jako u dospělých zvířat, karapax je ale zpravidla světlejší.
Mláďata by první tři měsíce měla být často, třeba i každodenně koupána. Jednou až dvakrát do týdne pak krmena masitou stravou. Zpočátku zpravidla odmítají jinou potravu, než nítěnky - Tubifex. Například pakomáří larvy - “patentky” Chiromidas nebo rozmražené perloočky - Daphnia moc nemilují, ale časem si mohou zvyknout i na jinou stravu a docela si oblíbily sušené blešivce - Gammarus a rozmražený krill pro akvarijní ryby, výhodný pro probarvení mláďat. Rostlinnou potravu začala mláďata přijímat asi po týdnu až měsíci od vylíhnutí. Nejlepší je, když jsou k dispozici pampeliškové listy.
Juvenil Rhinoclemmys pulcherrima manni
Foto: Petr Hainz
Prvních mých sedm zvířat bylo zakoupeno v listopadu 2002 na terabazaru na Brumlovce. Mělo se jednat o čtyři samce a tři samice. Jedna ze samic se ale podle zákona schválnosti ukázala po čase být také samcem. V prosinci 2003 se mi podařilo získat výměnou od kolegy Gerharda Schaffera za jednoho z přebytečných samců třetí samici. V karanténě se projevovala jako vitální žravý jedinec. Později přidaná k chovné skupině se poměrně často pářila se všemi třemi samci a snáší oplozená vejce. Ke skupině byla v roce 2003 přikoupena samice z další dodávky, ta ale záhy uhynula, patrně v důsledku zápalu plic. Jeden ze samců uhynul ještě v roce 2002, podle veterináře snad následkem srdečního kolapsu, další (č. 3) 28. dubna 2008, podle příznaků následkem poškození centrální nervové soustavy buď krvácením do mozku, nebo vylitím obsahu nějakého nitrolebně umístěného abscesu, zvíře mělo stopy vyhojeného zranění na hlavě už v době nákupu a podle vyhlazeného krunýře bylo patrně dost staré.
První mládě se vylíhlo 1. dubna 2005, do konce roku 2008 se podařilo odchovat sedmnáct mláďat v několika skupinách, tři mláďata (vždy nejrychleji rostoucí jedinec ze skupiny) uhynula v důsledku tukové degenerace jater. Mnoho z odchovaných mláďat má jeden nebo více štítků navíc oproti obvyklému 'vzorci'. Jedno odchované mládě se vylíhlo s vadně rostlými čelistmi (klešťový skus) a mělo potíže s polykáním malých soust. Momentálně ji má v péči MVDr. Aleksadra Maluta v Polsku. Dvě mláďata jsem poskytl Gerhardovi Schafferovi, jedno má Grzegorz Rafałowski z Polska, kterému se rovněž podařilo tyto želvy rozmnožit a kdo vypracoval metodiku jejich držení ve venkovním výběhu se skleníkem, dvě byla prodána v Čechách. Tři mláďata jsou momentálně volná.
Foto: Petr Hainz
Foto: Petr Hainz
Ve skupině pěti nejstarších mláďat, která představují základ 'pojistné' chovné skupiny, jsou momentálně dva zcela jistí dvouletí samci (bohužel z téže snůšky) a tři tříleté pravděpodobné samice. V jejich teráriu byla v listopadu 2008 nalezena dvě vejce (postupně po jednom) a v prosinci další čtyři (kupodivu najednou). Nedá se bohužel určit, od které (případně kterých) samic tato vejce pocházejí. Oproti normální velikosti průměrných vajec od dospělých samic jsou ale jen cca třetinová až poloviční, takže patrně ne dost velká na přítomnost embrya. Gerhard Schaffer už odchoval mláďata druhé generace a očekává brzy třetí. U mé skupiny je šance na mláďata druhé generace odhadem za tři až pět let.
Juvenil Rhinoclemmys pulcherrima manni karapax
Foto: Petr Hainz
Juvenil Rhinoclemmys pulcherrima manni plastron
Foto: Petr Hainz
Foto: Petr Hainz
Tab. 1) Rozměry krunýře a hmotnosti jednotlivých Rhinoclemmys pulcherima manni v dovezené skupině.
Stav panující od 1. ledna 2004 do 28. dubna 2008
Zvíře Délka [mm] Šířka [mm] Výška [mm] Hmotnost [g]
Samice č. 1 160 130 65 550
Samice č. 2 140 105 55 300
Samice č. 3 140 110 55 490
Samec č. 1 125 110 55 300
Samec č. 2 135 105 65 400
Samec č. 3 130 105 60 400
Rozdílná velikost juvenilních mláďat Rhinoclemmys pulcherrima manni
Foto: Petr Hainz
Karapaxy Rhinoclemmys pulcherrima manni juvenil
Foto: Petr Hainz
Plastron Rhinoclemmys pulcherrima manni juvenil
Foto: Petr Hainz
Foto: Petr Hainz
Foto: Petr Hainz
Foto: Petr Hainz
Závěr:
Chov lze považovat za vcelku zvládnutý, je zde snad šance na budoucí odchovy v druhé generaci a část literatury uvádí tento druh mezi dobře a často množitelnými. Gerhard Schaffer referoval o dosažení odchovu druhé generace v zajetí a brzkém odchovu třetí. Od jedné dospělé samice ale nelze rozumně očekávat více než dvě či tři, výjimečně možná až čtyři snůšky do roka, tedy ve zcela ideálním případě 4 - 8 mláďat. Proto nelze očekávat nikdy příliš velké množství odchovaných mláďat v prodeji. Dovozová zvířata dost často trpí maladaptačním syndromem (Highfield 1996). Po odléčení eventuálních potíží spojených s transportním stresem, změnou stravy a prostředí, nadměrným zvýšením koncentrace vnitřních i vnějších parazitů během pobytu zvířete u místního obchodního agenta jsou ale i dovozová zvířata dobrými chovanci. Je nutné zajistit dietní požadavky těchto želv, tedy potravu poměrně bohatou na vlákninu a současně s přiměřeným podílem živočišné potravy, nejlépe žížal a malých hlemýžďů. Dále je nutné zajistit jejich klimatické požadavky, tedy teploty cca 24 – 28 ˚C, neklesající pod 20 ˚C s přiměřenou vlhkostí a dostatečnou hygienou chovu.
Nezanedbatelnou výhodou je, že tento druh není dosud ani na seznamu CITES, ani EU a lze jej odchovat v podmínkách malého panelákového bytu bez možnosti venkovního výběhu.
Foto: Petr Hainz
Foto: Petr Hainz
Foto: Petr Hainz
Trojičky Rhinoclemmys pulcherrima manni
Foto: Petr Hainz
Použitá literatura a informační zdroje:
Bartlett R.D. and Bartlett P.P. 1996. Turtles and Tortoises
Carr J.L. and Bickham J.W. 1981. Sex chromosomes of the Asian black pond turtle Sienbrockiella crassicolis (Testudines, Emydidae). Cytogenet. Cell. Genet. 31: 178 – 183
Carr J.L and Bickham J.W. 1986. Phylogenetic implication of karyotype variation in Batagurinae (Testudines: Emydidae) Genetica 70: 89 – 106
Coyne J.A. The genetic basis of Haldane's rule. Nature. 1985 Apr 25–May 1;314(6013):736–738
Gurley R. 2003. Keeping and Breeding Freshwater Turtles
Hainz P. 2004 + 2005 články - „Zpravodaj KCHŽ“– Klub Chovatelů Želv
Hainz P. 2006 Rhinoclemmys pulcherrima manni – Chov a odchov – AkvaTeraForum 4(1) + 5(2)
Hainz P. 2008 Haltung und Zucht von Rhinoclemmys pulcherrima manni (Dunn, 1930) Sacalia 19 – Mai 2008
Hainz P. 2008 Rhinoclemmys pulcherrima manni – Aliavamento e Riproduzione in Cattiviità 8(1) + 9(2)
Hainz P. 2008 Rhinoclemmys pulcherrima manni Fauna 23
Helm W. 2002. My experience with care, breeding and raising of Cuora amboinensis kamaroma Rumler & Fritz, 1991, Radiata, May 2002
Highfield A.C. 1996. Praktical Encyclopedia of Keeping and Breeding Tortoises and Freshwater Turtles
Knotek Z. 1999. Nemoci plazů
Köhler G. 2002. Nemoci obojživelníků a plazů
Mueller G. 1998. Turtles in the Terrarium
Phillipin H.-D. 2003 – 2008 osobní sdělení
Schaffer G. 2000. Haltung und Zucht der Pracht–Erdschildkröte Rhinoclemmys pulcherrima manni (Dunn, 1930), Emys, August 2000
Schaffer G. 2003 – 2008. osobní sdělení
Wilke H 1998. Jak na to – Želvy (obsahuje nesmysly a bláboly)
Zych J. 1997. Želvy
http://centralpets.com/pages/critterpages/reptiles/turtles/TUR2639.shtml
http://jrscience.wcp.muohio.edu/FieldCourses99/TropEcoCostaRicaArticles/AJourneyDowntheHighwayofF.html
http://www.chelonia.org/Articles/rpulcherrimacare.htm
http://www.reptileparadise.com/cs_ornatewood.htm
http://www.schroete.de/arten/r_p_manni/index.shtml - zde je klimagram lokality
http://www.sfoe.at/r_pulcherrima/r_pulcherrima.htm
http://www.tortoise.org/archives/rhino.html
Časopis Sacalia s Rhinoclemmys pulcherrima manni na titulce
Foto: Petr Hainz
Titulní obálka časopisu Testudo magazine s Rhinoclemmys pulcherrima manni
Foto: Petr Hainz
Článek o chovu Rhinoclemmys pulcherrima manni z pera Petra Hainza se objevil i v české Fauně. Na snímku je portrét Rhinoclemmys pulcherrima manni na obálke Fauny
Foto: Petr Hainz
SUMMARY:
Keeping and Breeding Rhinoclemmys pulcherrima manni
Central American ornate wood turtle
Rhinoclemmys pulcherrima manni lives in southern Nicaragua and northern Costa-Rica, inhabiting water meadows and woods closed to the water courses and ponds. The freshly imported animals are usually heavily parasited and some of them even severelly illed by SCUD (Septicemic Cutaneous Ulcerative Disease) and quarantine for wild-caught animals is absolutelly necessary.
The minimal size of quarantine terrarium for a small group is 100 × 50 × 30 cm with “sandwich-like” arranged bottom heat (40 W per square meter heating cable in 2 - 3 cm ferroconcrete layer built on 1 cm layer of Styropore, attached to Room Thermostat RT-2 of Polish production, the probe of thermostat is also burried in concrete) temperated for 25 °C for 24 h a day. The at least 40 cm UV-B tube (for example Sylvania Reti-Star) and 25 W head-light bulb ought to be connected to time switcher. As water tank a photo-dish 47 × 37 × 5 cm can be used, as substrate only several layers of newspaper to make the cleaning of ill and parasited animals easier. For healthy animals one third of bottom should be covered by wet ply of for examplemoss.
The diet is based on dandelion leaves when accessible. During winter the pekineese cabbage and lettuce replace the dandelion. As a source of animal protein is used Tubifex, Bloodworms, aquarium snails and chopped chicken liver with powdered egg-shell. The chopped fish is not well accepted. Some koi and carnivorous fish pellets are also accepted. The animal food is better accepted in water, the vegetarian part of diet on a dry land.
All Rhinoclemmys pulcherrima manni in my group like to take a “sunbath” under head-light and the temperature of active animal is usually higher, than the temperature of human hand. They are active and attentive animals. Male has a specific movement of head during courtship, it is not just a head nodding, but male makehorizontal twiddle or “figure eight”. Despite on reaction of female he tries to mount. The courtship ritual can start in the water on any depth as same as on dry land, but successfull coppulation is usually only in water depth at least 10 cm. They usually coppulate when terrarium was cleaned and turtles were bathed in deep water, several time a week.
Pregnant female use to show changing her behaviour and became more secretive. The X-ray image can show usually two big eggs. When sexual attacks male are continuing or when nesting place in terrarium is not accepted, the female is to be moved to separate terrarium or male could be separated either.
Eggs are, after two weeks of diapause - when kept on 20 - 22 °C on dry sawdust, to be picked to doses with mixed Lignocel and Perlite, wetted with diluted torf concentrate Torben to make easier degradation of a thick egg-shell. Eggs are to be incubated on temperature fluctuating in 24-hour cycle between 26 °C and 30 °C ± 1 °C. Incubation is usually about 150 days.
Eggs are usually 40 - 60 mm long and 20 – 28 mm width with 17 - 30 g weight.
The diet is still based on dandelion leaves when accessible or pekineese cabbage and romaine lettuce during winter. As a source of animal protein is used mainly rainworms and aquarium snails, once a month also a chopped chicken liver with powdered egg-shell. The chopped fish is not well accepted. All pellets were omited from feeding because some evidence shows it causing infertility of eggs.
Juveniles are fed in water once or two times a week by tubifex. Bloodworm and defrosted daphnia are usually refused, later they can be used also for dried shrimps and defrosted krill for aquaria fishes. From vegetable food youngs use to start eats well dandelion leaves in age of one to four weeks.
The group of eight animals was formed from November 2002 till March 2003. Four of them ought to be males, four females - only two females adult. One subadult "female" during growing showed "herself" to be a male. During quarantine died two animals, one nicely colored male with SCUD probably died because of hearth collapse and one adult female probably because of pneumony. One male was changed with another keeper for a subadult female in December 2003. This female is adult and fertile.
First young was hatched on 1-st April 2005 and till end of December 2008 seventeen juveniles were born, fourteen remain alieve. Many juveniles have one or more extra-scutes on carapace. One was born with improperly formed jaws and is now in care of Aleksandra Maluta in Poland. Two juveniles obtained Gerhard Schaffer, one Grzegorz Rafałowski, who also succeeded himself to born these turtles and found, how to keep them in outdoor enclosure. Two were sold in Czech Republic, three are stil available (on begining of January 2009).
Keeping and breeding of Rhinoclemmys pulcherrima manni can be indicated as almost “managed”. From one adult female if not wery huge one, two clutches of two egga can be expectet and it is never more than three or four clutches a year, it means not more than 4 -8 juveniles under very ideal circumstances.
PF-ko Petra Hainza
Text a foto: Petr Hainz