Článok prebratý zo serveru www.vivarista.sk


Rhinoclemmys pulcherrima manni - skvost v teráriu II.

Článok zo sekcie Teraristika

obrázok Uspořádání terária:

Podle literatury nemá tento taxon v oblibě teploty pod 24 °C a nesnáší teploty pod 20 °C. Na internetu jsem našel klimagram jedné z obývaných oblastí. Podle něj teplota v jižní části výskytu nikdy neklesá pod 20.5 °C. Gurley (2003) ovšem doporučuje dokonce při chovu zařadit 45 - 60 dní ‘měkkého’ zimování při 16 - 18 °C. Je sporné, jestli je to moudré doporučení u zvířat neznámého původu a krátce po dovozu často i nejistého zdravotního stavu.



Graf: Petr Hainz

Absolutně minimální rozměr terária pro skupinu dospělých želv je – délka 100 cm, šířka 50 cm a výška 30 cm. Větší je pro dospělá zvířata samozřejmě lepší, byť může být energeticky náročnější zajištění vytápění. Vhodnější bývá terárium shora zakryté a otevírané zepředu.

V teráriu by mělo vytvořeno vytápěné ’sendvičové’ dno pro zajištění minimální teploty ‘pozadí’ a tepelné ‘pohody’ prostředí. Osvědčilo se umístit na dno pěnový polystyrén alespoň 1 cm tlustý, na něj pak rošt např. z králičího pletiva (žárově pozinkované), jednak jako armování betonu, jednak pro rozvádění tepla z topného kabelu (alespoň 40 W na 1 m2). Topný kabel je nutné chránit před přímým kontaktem se zvířaty, je možné jej buď zalít do cca 2 - 3 cm betonu s 20 % cementu, nebo překrýt dlažbou přilepenou pružným lepidlem na dlažbu. Do dna by mělo být rovněž zapuštěno čidlo termostatu, postačuje RT-2 (polská výroba, k dostání na každém terabazaru). Pokud se použije jen beton, jeho povrch ještě před ztuhnutím by měl být tzv. ‘gletován’, tedy posypán čistým cementem pro zajištění větší otěruvzdornosti. Termostat doporučuji nastavit na 24 - 25 °C a zapojit na 24 hod provoz.



Foto: Petr Hainz

Do přiměřené výšky je nutné umístit svítidlo s alespoň 40 cm UV-B zářivkou (Repti-Glo 5.0 nebo 8.0, Sylvania Repti-Star apod.), jako doplňující zdroj tepla přes den ještě přidat reflektorovou žárovku o výkonu alespoň 25 W, případně halogenový reflektor o přiměřeném výkonu. Takovýto zdroj sálavého tepla a světla by měl být umístěn v rohu, aby bylo terárium vytápěno nerovnoměrně a želvy si mohly vybrat vyhovující mikroklima. Osvětlení je vhodné připojit k rozvodu spínacích hodin a osvětlovat terárium v rozmezí 11 až 16 hod denně v závislosti na ročním období. Rhinoclemmys pulcherrima manni se poměrně rády “sluní”, tedy nahřívají pod žárovkou a zářivkou, aktivní želva mívá teplotu vyšší než povrchová teplota lidské ruky.



Foto: Petr Hainz

Osvědčilo se plochu dna rozdělit na třetiny, kdy třetinu zaujímá miska s vodou, postačuje fotomiska o rozměrech 47 × 37 × 5 cm. Při menších rozměrech terária je lepší spíše mělčí voda, kde samice nejsou obtěžovány pářícími ataky samců. Pokud je k dispozici větší prostor, je vhodné udělat vodní nádrž členitou, aby se eventuálně nesvolné samice mohly před samci ukrýt nejen na souši, ale i ve vodě. Páření je možné poměrně snadno uspořádat třeba při čištění terária dočasným přemístěním zvířat do nádoby s hlubší vodou, vyhovuje a dostačuje 57 × 35 × 20 cm s vlažnou vodou o teplotě cca 28 °C a o hloubce 12 - 15 cm. Zvířata kálejí samozřejmě spíše do vody, než na souši a mají až extrémně velký objem trusu, je tedy dost obtížné filtrovat mělké nádoby s vodou a spíše se osvědčilo pravidelně misku čistit a vodu vyměňovat. Ve větších nádržích je možné použít filtraci, ale opravdu výkonnou.

Zdá se, že samicím vyhovuje zaběhnutý rytmus a při četnosti čištění 2 – 3 × týdně se bývají ochotné relativně pravidelně pářit.



Foto: Petr Hainz

Druhou třetinu by dna měla zaujímat část s vlhkým substrátem, třeba rašeliníkem nebo jiným druhem mechu. Hloubka substrátu je vhodná 5 a více cm. Je vhodné sem umístit také nádobu alespoň 20 × 15 × 15 cm s 12 - 15 cm substrátu pro kladení vajec, osvědčila se jedlová kůra pro terária, případně dřevitá drť pro rostliny (zahradnická náhražka rašeliny, nikoli Lignocel). Vejce by se teoreticky mohly vylíhnout i v dobře zařízeném teráriu, ale je tu riziko rozhrabání a poškození.



Foto: Petr Hainz

Zbývající třetinu by měl představovat suchý substrát, vyhovuje kůra, třeba jedlová, případně spadané dubové nebo bukové listí. Nad touto částí by měla být umístěna reflektorová žárovka pro vytápění.
V teráriu mohou být umístěny nejedovaté rostliny, ale je poměrně dost pravděpodobné, že je želvy budou zkoušet ohryzávat. Jako relativně odolné se osvědčily třeba bromélie Bilbergia, běžně pěstované jako pokojové rostliny, i ty ale vezmou po nějaké době v teráriu celkem logicky za své.
Chov ve venkovním výběhu je možný tehdy, když je výběh vybaven vytápěným prostorem, kde teplota neklesá pod 20 °C a stinným prostorem, kde se zvíře může naopak skrýt před slunečním úpalem. Samozřejmostí by pak měl být i bazén temperovaný na minimálně 20 °C, lépe 22 – 26 °C. Kolega Grzegorz Rafałowski z Polska má s tímto ubytováním dobré výsledky.



Foto: Petr Hainz



Foto: Petr Hainz

Terárium pro mláďata větší, než 8 cm, lze udělat jako víceméně zmenšenou kopii terária pro dospělce.
Pro úplná novorozeňata se osvědčil na nějaký čas k ubytování podle Highfieldovy (1996) rady plastový pokojový “miniskleníček” o rozměrech 36 × 22 cm, původně určený ke klíčení semen a rychlení sazenic rostlin. Do něj je třeba umístit malou jednopaticovou UV-B zářivku, misku s vodou a misku s mokrým mechem. Vodu bývá nutné vyměňovat denně. Teplotu lze zajistit položením na termostatovanou topnou desku (na cca 22 ºC), případně topným kamenem, ovládaným termostatem. Ten musí být zajištěn tak, aby se nedostal do trvale vlhké části miniterária a aby u něj teplota nepřesahovala 33 ºC – v době letních veder má mít mládě možnost se ochladit v mokrém mechu.
Míru větrání v teráriích je nutné odzkoušet tak, aby zvířata byla samostatně aktivní a nezůstávala stále jen zahrabaná ve vlhkém mechu.



Foto: Petr Hainz



Foto: Petr Hainz



Foto: Petr Hainz

Potrava:

Chtěl bych velmi důrazně varovat před používáním jakýchkoli granulí, jak pro želvy, tak pro ryby - koi kapry, eventuálně pro dravé ryby, a zvláště psích nebo kočičích. Při používání granulí se zvířata přestávají rozmnožovat a dlouhodobě se zde jeví pravděpodobnost poškození jater a ledvin. Jedinou výjimkou by mohlo být krmení Purina Aqua Growth 500 a granule pro koně nebo jiné býložravce, pokud budou vyrobeny z lisovaného sena bez přídavku vitamínů a konzervačních látek.



Foto: Petr Hainz

Potrava dospělých želv:

Potravu přijímají zdravá zvířata bez problémů, jsou dosti žravá, byť poněkud vybíravá. Většinu potravy tvoří a podle literatury by také skutečně měly tvořit, rostliny. Při nedostatku vlákniny ve stravě podle Highfielda hrozí střevní záněty.
Kupodivu prakticky nežerou třeba rajčata, banány a podobné plody spojené pro většinu lidí s představou tropických želv. Nejoblíbenější potravou je pampeliškové listí. Jitrocelové listí, jetel a podobné některá zvířata moc ráda nežerou, ale jedná se spíš o individuální choutky. Během zimního období žerou celkem dobře čínské zelí, endivii (salátová čekanka) a římský salát, nerady kadeřavou kapustu nebo květákové listí, při odmítání potravy je lze “navnadit” několika listy hlávkového salátu, pak většinou sežerou i to, co je pod nimi. Jablka žerou bez většího nadšení. Tuto stravu je žádoucí doplnit nadrobno nakrájeným senem jako dodatečným zdrojem vlákniny. Rostlinná potrava je také důležitým zdrojem β-karotenu, který je kromě svých fyziologických účinků (jde o provitamin A) rovněž potřebný pro žluté vybarvení některých oblastí krunýře i kůže pokrývající měkké části těla. Odmítání rostlinné potravy může kromě choroby znamenat také příliš nízkou teplotu.



Foto: Petr Hainz

Přísun živočišných bílkovin je nejlépe zajistit jednou (spíš výjimečně dvakrát) týdně zkrmováním žížal, nejlépe dešťovek, a menších (do 12 mm) vodních hlemýžďů. Přijímají také nítěnky, patentky a občas (ne častěji než jednou za čtyři týdny) kuřecí játra posypaná rozemletými skořápkami nebo roztlučené kuřecí krky. Tato potrava u nich žádné nadšení nevyvolává… Ryby je možné použít, raději sladkovodní, ale zatímco některá zvířata jsou více, než ochotná, přijímat třeba ančovičky, některá ryby naopak úplně odmítají. Ani mláďata by ale neměla dostávat příliš mnoho živočišné potravy, zdá se, že přejídání se tučnou stravou u nich může vést k tukové degeneraci jater.
Pravděpodobně by dobře přijímaly dnes oblíbené želatinové krmení, ale zatím jsem ho nevyzkoušel. Podle Highfielda (1996) ale není doporučeno jako jediné krmení těchto želv, doporučuje jej prostřídat třeba žížalami. Jsou ochotné přijímat také sušené nebo zmražené blešivce – Gammarus, případně tzv. Krill. Korýši představují důležitý zdroj karotenoidního barviva Astaxanthinu, který je odpovědný za červené vybarvení některých oblastí krunýře i kůže.
Živočišné krmení přijímají zpravidla lépe ve vodě, na souši se raději ‘pasou’.



Foto: Petr Hainz

Potrava mláďat:
Mláďata lze krmit v zásadě stejnou stravou jako dospělce, ale v zimě je u mláďat do cca 8 cm délky krunýře bezpečnější čínské zelí ze stravy vynechat, aby se předešlo zastavení peristaltiky z důvodu nadměrné produkce střevních plynů. U novorozenců je dost časté, že začínají žrát až teprve po rozkrmení nítěnkami a teprve po přimíchání jiné potravy k nim jsou ochotné začít žrát také něco jiného. Patentky jsou pro mláďata spíš nevhodné, jen jako nouzová potrava.



Foto: Petr Hainz

Nákup Rhinoclemmys pulcherrima manni:

Pořizování dospělých želv:
Nabízená dospělá zvířata jsou celkem pravidelně odchycené v přírodě (pravděpodobně v Kostarice) a jejich stav tomu pochopitelně odpovídá. Vzhledem k promořenosti dovezených zvířat parazity by mělo být karanténní terárium pro snazší čištění vybaveno co nejjednodušeji.
Parazitologické vyšetření je nutné zopakovat třikrát v šestitýdenním odstupu, pokud v prvním záchytu nebyli žádní parazité. Pokud nalezení byli, postupuje se podle doporučení veterináře. Jedinci tohoto druhu bývají celkem pravidelně silně zamořeni kromě běžných roupů a škrkavek i kapiláriemi, a řadou druhů prvoků, z nichž někteří jsou v literatuře označováni jako potenciálně, někteří jako jasně patogenní. Želvy při podávání léků příliš nespolupracují a odparazitování není moc úspěšné, takže je nutné držet je dlouhodobě přísně odděleně od jakýchkoli ostatních zvířat.



Foto: Petr Hainz



Foto: Petr Hainz

Některá dovezená zvířata mohou mít v době dodání i dost velké a hluboké léze hnilob na krunýři, zvláště na plastronu, navíc při transportu kontaminovaných výkaly a špínou. U tohoto druhu se tato zranění naštěstí poměrně dobře hojí, pokud nejsou doprovázeny dalšími komplikacemi. Při léčení by mělo být provedeno jednak odstranění nekrotické tkáně, jednak desinfekce zdravé tkáně buď Betadinem, nebo nasyceným roztokem Manganistanu draselného. Po zaschnutí lze rány zatřít střídavě Dermazinem v krému a Fungicidinem mastí. Větší rány by měly být zakryty obinadlem a zvířata držena v suchu s pravidelným koupáním, po kterém budou osušena a převázána jednou za 2 - 3 dny.
Je vhodné udělat plovací zkoušku, jestli netrpí zápalem plic nebo plynatostí střev, tedy jestli se do vody ponoří rovnoměrně. Pokud plave nakloněná na stranu, je důvod k podezření, pokud se nemůže potopit, tak rovněž.
V karanténní nádrži lze na dně použít několika vrstev novin, později po ustálení parazitárního a (bez)infekčního stavu lze souš sestavit podle popisu uvedeného výše v textu. Vodu je vhodné umístit do nádoby, kterou lze snadno vyjímat z terária kvůli čistění a dezinfekci, pro menší skupinu zvířat může vyhovovat velká fotomiska 47 × 37 × 5 cm.



Foto: Petr Hainz



Foto: Petr Hainz

Pořizování mláďat:

U mláďat je pochopitelně obtížné (spíš nemožné) do určité velikosti určit pohlaví. Je vhodnější kupovat skupinu, při ‘míchání‘ mláďat od několika chovatelů a zvlášť při ‘přimíchávání‘ mláďat odchycených z přírody je zde riziko nastartování skrytých chorob i u původně zdánlivě zcela zdravých zvířat. Doporučuje se trik používaný u akvarijních rybek – během karantény zvířatům vzájemně dávat do vody zvětšující se podíl vody od druhé skupiny (v postupných krocích 10, 20, 30, 40, 50 % vody) v cca týdenních odstupech a s pečlivým sledováním eventuálních změn zdravotního stavu k horšímu. U mláďat z přírody lze toto pochopitelně provést až po odparazitování a ověření, že jsou zvířata zdravá.



Foto: Petr Hainz

Pozorování Rhinoclemmys pulcherrima manni v teráriu:

Samec před pářením během ‘toku’ kývá na samici hlavou trochu jinak, než u jiných, bežněji chovaných druhů želv. Čenichem opisuje buď vodorovnou vlnovku, nebo ležatou osmičku. Samice po samci občas vyráží s naznačeným kousnutím. Samec se o spáření pokouší v každém případě, nezávisle na reakci samice. Boje mezi samci, kromě občas naznačeného kousnutí, nebývají pozorovány. K pokusům o páření dochází občas i na souši, nebo v mělké vodě misky, ale jsou i ze samcovy strany jen ‘vlažné‘ a samice to, zdá se, neruší od krmení.
Krátce po změně potravy (viz dále v textu) se začali pářit i zbývající dva samci. Nedomnívám se ale, že to přímo souvisí s touto změnou, spíše s uvyknutím si na prostředí terária a rytmus pravidelného čištění. Přestaly být pozorovány pokusy o páření v teráriu, kde je voda pro úspěšné spojení příliš mělká, ale veškeré páření se již odehrává při pravidelném úklidu terária. Menší ze samic jsem při páření zatím neviděl, pravděpodobně je ještě nedospělá.



Foto: Petr Hainz

Rhinoclemmys pulcherrima manni se u mne poměrně rády “sluní”, tedy nahřívají pod žárovkou a zářivkou, aktivní želva mívá teplotu vyšší než povrchová teplota lidské ruky (nemám vhodný teploměr pro měření kloakální teploty).
Jde o pozorná a ‘zvědavá’ zvířata, která všechno bedlivě sledují. Starší a nasycení jedinci se zdají být bázlivější. Aktivní jsou jak ve dne, tak v noci, zpravidla v závislosti na přítomnosti potravy. V dostatečně velké a dostatečně bohatě zařízené nádrži lze sledovat, že si želva vytvoří ’své cestičky’, které používají víc, než zbytek plochy.
V misce s vodou tráví někdy i dost dlouhou dobu, přenocují jak na souši, tak ve vodě bez pozorovatelné závislosti, podle ‘momentálního rozmaru’. Kálejí hlavně do vody. Výkaly zdravých zvířat připomínají výkaly želv rodu Testudo, zřejmě v souvislosti s převažující rostlinnou stravou.

Text a Foto: Petr Hainz
(Pokračování)



Šéfredaktor | 13.2.2009 08:00 | 0 komentárov | 7100x


Dátum: 27.11.2020 10:26:36
URL článku: http://www.vivarista.sk/m/clanky/839