Je víc než pravděpodobné, že pokud lidstvo nezačne řešit problematiku globálního oteplování, pak za několik desítek let, a možná již dříve, zasáhnou nejen části indického subkontinentu extrémní vedra. Ta mohou do několika hodin zabít i zdravé lidi. Vyplývá to z výzkumu, o němž informuje britský list The Guardian. Tři čtvrtiny indické populace, především v zemědělských oblastech kolem řek Indus a Ganga, tak mohou být koncem století vystaveny extrémním vedrům a vlhkosti, které představují obrovské nebezpečí. A zbytek planety na tom nebude o nic lépe.Studie hodnotí dopady klimatických změn na smrtící kombinaci horka a vlhka, která se měří pomocí takzvané teploty vlhkého vzduchu (WBT). Pokud dosáhne hodnoty 35 WBT, nemůže se lidské tělo již ochlazovat pocením a i zdraví lidé sedící ve stínu zhruba do šesti hodin zemřou.
Výzkum ukázal, že nejzávažnější účinky globálního oteplování mohou zasáhnout státy jako je Indie, kde se emise uhlíku dál zvyšují s tím, jak se tyto země snaží dostat z chudoby další miliony lidí.
Vlny veder v oblasti jižní Asie patří už teď k největším hrozbám - v roce 2015 kvůli nim zemřelo asi 3500 lidí. Loni Indie zaznamenala teplotní rekord 51 stupňů Celsia.
Pokud se s omezováním emisí nezačne, pak čtyři procenta populace zažijí mezi lety 2071 a 2100 alespoň jednou šestihodinovou vlnu veder s teplotou 35 WBT, což nemohou přežít.
Rozsáhlé oblasti jižní Asie pokrývající 75 procent populace by zažily alespoň jednu vlnu o teplotě 31 WBT, což je už nad úrovní, kterou americká národní meteorologická služba považuje za mimořádně nebezpečnou.
Tato rizika se přitom podstatně sníží, pokud lidstvo omezí škodlivé emise tak, jak navrhuje pařížská klimatická dohoda. Pak by zřejmě nebyly žádné vlny veder s teplotou 35 WBT.
Studie také ukázala, že pokud se otázka oteplování klimatu nebude řešit, pak nebezpečné úrovně 31 WBT bude jednou za dva roky dosaženo u 30 procent populace, což je více než 500 milionů lidí uvedené oblasti. Pokud ale budou naplňovány cíle pařížské dohody, bude se to týkat pouze dvou procent populace.
V ohrožení je zejména jižní Asie, protože každoroční monzuny přinášejí na pevninu horký a vlhký vzduch. Rizika zvyšují i široce využívané systémy zavlažování, protože odpařováním vody se vlhkost ještě zvyšuje.
Limitu přežití při 35 WBT bylo téměř dosaženo v červenci 2015 v Íránu, kdy při 50procentní vlhkosti dosahovala teplota 46 stupňů Celsia. "To naznačuje, že ten práh může být překročen dřív, než předpokládáme," uvedli vědci.