Asynchronní líhnutí, při kterém se mláďata klubou z vajec postupně, je dobře známé u ptáků. Geoff While z Tasmánské univerzity v Hobartu ovšem podle článku na stránkách New Scientist zjistil, že příchod plně vyspělých mláďat na svět oddaluje také jeden druh australských plazů - živorodý scink Egernia whitii.Doba, kterou mládě stráví v matčině těle, přitom závisí na vnějších podmínkách. Samice, které během březosti mohly strávit velké množství času vyhříváním pod lampou, rodily velice dlouho - mezi narozením prvního a posledního mláděte uplynulo více než devět dní. Naproti tomu samice, které si luxusu umělého sluníčka moc neužily, přivedly veškerá mláďata na svět během pouhých tří dnů.
U ptáků se doba, během které se klubou mláďata, v dobrých životních podmínkách zkracuje a v horších prodlužuje. Důvod, proč to u scinků funguje zcela opačně, vysvětlil Geoff While během workshopu na univerzitě ve Wollongongu. Tvrdí, že omezená možnost vyhřívání samice má za následek menší a slabší mláďata, pro která je výhodnější rychle přijít na svět a začít tento nedostatek dohánět.
Převzato z Českého rozhlasu Leonardo
Foto: frogs.org.au