Mořské želvy karety obrovské (Chelonia mydas) jsou známé cestovatelky, které za kladištěmi a podmořskými pastvinami každoročně putují stovky až tisíce kilometrů. Satelitní sledování ovšem ukázalo, že i mezi karetami můžeme najít usedlejší typy. Scott Whiting z australské univerzity Charlese Darwina použil satelitní techniku ke sledování šesti samic karet obrovských, které se rozmnožují na plážích Kokosových ostrovů v Indickém oceánu. Zjistil, že po nakladení vajíček tyto samice podnikly jen jedinou cestu trvající několik dní, a to k atolu vzdálenému pouhých 35 kilometrů.
Něco takového se zatím v žádné studii neobjevilo. Scott Whiting předpokládá, že karety nacházejí v oceánu kolem Kokosových ostrovů dostatek potravy a k delší migraci je nic nenutí. Tím se jim dostává značné výhody: mohou se rozmnožovat každým rokem. Jejich zcestovalé kolegyně, které migraci věnují podstatnou část své energie, se naproti tomu páří a kladou vejce jen jednou za tři až devět let.
Výsledky studie publikuje časopis Naturwissenschaften.
Převzato z Českého rozhlasu Leonardo