Ochráncům přírody z organizace Turtle Survival Alliance (TSA) se podařilo těsně před odesláním zadržet nečekaně velkou zásilku kriticky ohrožených filipínských želv patřících do rodu Siebenrockiella Lindholm, 1929. Do néj se řadí druhy jako S. crassicollis (Gray, 1831) a S. leytensis (Taylor, 1920).Ještě před měsícem soudili biologové, že ve volné přírodě ostrova Palawan přežívá posledních 3000 exemplářů druhého druhu. Jak informuje server The Dodo, zabavení skoro 4000 jedinců mění představy o tom, kolik těchto zvířat ve volné přírodě žije. Přesto není důvodem k oslavám. Případ poukazuje na ohromný rozsah pašování chráněných zvířat a komplexní drancování přírody, jehož dopady lze jen těžko domyslet.
Lesní želvy patří mezi kriticky ohrožené živočichy, kteří se ze sedmi tisícovek ostrovů Filipínské republiky vyskytují na jednom jediném. V průběhu dvacátého století se tento druh několikrát ocitl za hranicí pozorovatelné existence a byl opakovaně považován za vyhynulý. V roce 2004 byla znovuobjevena izolovaná populace na Palawanu, která byla pod režimem přísné ochrany postupně stabilizována na přibližně 3000 kusů. Zásilka zadržená minulý měsíc ve skladišti čínsko-filipínské společnosti proto způsobila mezi místními ochránci přírody zděšení.
Na korbě nákladního auta byly „uskladněny“ přibližně čtyři tisícovky těchto kriticky ohrožených želv. Soudě podle míry dehydratace a zranění zde některé kusy strávily posledních šest měsíců. Významná část želv nesla stopy surového zacházení, otevřených ran na kůži a prasklin na krunýřích, řada jich už byla mrtvá. Za nejděsivější považuje vedoucí TSA Rick Hudson, že se v jednom kontejneru prakticky sešla polovina populace chráněného druhu. Přibližně tři tisícovky želv byly ochránci následně vypuštěny do tůní zrušené krokodýlí farmy, která jim poslouží jako náhradní domov, ostatní přeživší skončily v péči veterinářů.
Příběh lesních želv z Palawanu je děsivý, ale zdaleka ne ojedinělý. Podobný osud je totiž blízký 75 % všech populací sladkovodních a suchozemských želv v Asii. Jak upozorňuje TSA, většina z nich je sbírána či lovena ve volné přírodě k uspokojení poptávky na čínském trhu. „Znovuobjevení druhu Siebenrockiella na Palawanu spustilo sběratelské šílenství,“ popisuje Hudson. Želvy nalezené ve skladišti měly pravděpodobně zamířit do farem v Číně, kde by byly namnoženy do zoologických kolekcí soukromých sběratelů. „Jsou totiž naštěstí příliš vzácné, než aby byly zabíjeny na maso.“
Pytláky a pašeráky zprostředkovaný model „záchrany“ filipínských želv by navíc jen těžko přinesl uspokojivé výsledky. „Tento druh se v zajetí ani v nejlepších podmínkách nerozmnožuje,“ říká Hudson. „Je spíše samotářský a společnost mimo období rozmnožování nevyhledává. I to je jeden z důvodů, proč byly želvy v tak špatném stavu.“ Vzhledem k jejich nízké početnosti ovlivní možné přežití druhu ztráta několika jedinců. „Důsledky jednorázové ztráty poloviny celé známé populace jsou noční můrou.“