Akvaristický obzor 5/1914 Obojživelníci liší se od našich (H. arborea) stříbrnými proužky od nosu pod očima na boky se táhnoucími (dále táhne tmavý proužek od očí přes bubínek), též na stehnech jsou bílé proužky (a na vnitřní ploše jich tmavé, bílé nebo žlutavě vroubené skvrnky), dosahuje délky až 5.5 cm, zlatá duhovka chová štěrbinovitou zorničku, večer polokulovitě vypuklou (jsou noční zvířata). Naproti naší má H.c. velmi tenká stehna, také neskáče zdaleka tolik jako naše, leda v nutnosti, jinak většinou polézá. V nádrži, osázené Aspidistra elatior, Tradescania viridis, Selaginella cuspidata (na dně mech, jatrovky, stromek k lezení a nádobky s vodou), choval je Schreitmüller (Bl. 1913. 551.) spolu s našimi rosničkami, H. regilla, Rana arvalis a Discoglossus pictus v plné shodě. H.c. ve dne spí, ač dovede výborně hmyz chytat, je-li vyrušena, ale hlavně večer počne čile si vésti. Krmil je mouchami, malými kobylkami, pavouky, housenkami, později v podzim moučnými červy, šváby, malými dešťovkami. Netřeba (v pokoji topeném) nádrž zvláště topiti. Celkem je H.c. čilejší než naše rosnička, i kresbou rozmanitější, méně se schovává, sedíc obyčejně na listech. Lze ji vřele doporučiti. Foto: Štefan Čambal, VIVARISTA.sk