Video v prílohe VELEMLOK ČÍNSKÝ (Andrias davidianus)Výskyt: vzácně v čínských horách
Biotop: podhorské až horské potoky s chladnou, čistou vodou
Potrava: vodní živočichové (žáby, ryby, korýši apod.)
Rozmnožování: počet vajec 400–600, inkubace 50–60 dní
Hmotnost: 8–15 kg (velcí jedinci 30 kg, historicky největší velemlok 50 kg)
Délka: 1–1,2 m (velcí jedinci až 1,5 m, historicky největší velemlok 1,8 m)
Ohrožení: kriticky ohrožený druh, CITES I
Velemloci jsou v zásadě samotáři. Přes den se skrývají pod velkými kameny nebo pod kořeny, prorůstajícími skrze břeh do vody. Ožijí teprve s příchodem noci, kdy se vydávají na lov. Zhltnou vše, na co stačí, včetně menších jedinců vlastního druhu!
Lovící velemlok nehnutě číhá, dokud se k němu „oběd“ nepřiblíží, pak prudce otevře tlamu a nasaje ho do krku. V případě větší kořisti – ale také při obraně nebo boji, během kterého zvířata vyluzují jakoby dětský pláč – využije velemlok i své drobné, leč nesmírně ostré zuby. Velcí jedinci jimi dovedou uštědřit hrozivé rány.
Zrak velemloků je velmi slabý, přesto mají dokonalý přehled o svém okolí, a to díky čichu a proudovému smyslu – jakémusi hmatu na dálku. Drobné, citlivé jamky podél boků a na hlavě zachytí sebemenší záchvěv vody i změny proudění kolem překážek. Velemlok tak přesně ví, kdy kolem proplouvá kořist.
Velemlok tráví celý život ve vodě. Přesto v dospělosti nepoužívá žábry, a často dokonce ani plíce. Z velké části dýchá pokožkou! Aby získal dost kyslíku pro rozměrné tělo, má kůži poskládanou do výrazných záhybů. Její celková plocha je díky tomu větší – a tedy i povrch využitelný k výměně plynů.
MIZEJÍCÍ SVĚT VELEMLOKŮ
Desítky milionů let přežili velemloci bez úhony. Dnes se však v Číně ocitli na pokraji vymření a brzy bychom o ně mohli nenávratně přijít.
Domovem velemloků čínských jsou horské bystřiny obklopené hustými lesy. Poměrům, které v nich panují, jsou výtečně přizpůsobeni: dobře snášejí chlad, naopak přehřátí je pro ně smrtelně nebezpečné.
Jednou z nejvážnějších hrozeb je pro velemloky lov. Jejich maso je totiž v Číně považované za delikatesu, částem těl jsou připisovány léčivé účinky a navzdory ochraně jsou hromadně chytáni. Od 50. let se počet velemloků scvrkl na pětinu! Nejsou přitom jediní: podobný osud stihl v Číně i mnoho druhů želv.
Velemloci jsou jakýmisi ukazateli zdravotního stavu přírody – těžce totiž snášejí narušení svého prostředí. Právě v Číně jsou však toky řek měněny a znečišťovány jako málokde jinde. Podaří-li se alespoň zbývající ostrůvky velemločího světa uchránit, zajistíme tím místo pro život nejen velemlokům, ale i řadě dalších výjimečných druhů, které jejich domov sdílejí.
VIDEO
VELEMLOCI V PRAZE
Velemloci se v pražské zoo představují poprvé, ale s Prahou jsou spojeni už dlouho – první dva se tu objevili již koncem 19. století. Byli vystavováni coby velká senzace ve viváriu Leknín v dnešních Havlíčkových sadech. Další velemloky věnovala Čína v 50. letech pražské zoo. Dva z nich zanechali hlubokou stopu na Katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UK, kde žili mnoho desítek let.
VELEMLOKÁRIUM ZOO PRAHA
Velemlokárium je světově jedinečnou expozicí. Bylo vybudováno pro velemloky čínské, představuje však i další mimořádně zajímavé živočichy – chřestýšovce mangšanského, želvu dlaždicovitou a další.
UNIKÁTNÍ PAVILON
Velemloky máte šanci pozorovat ve dvou světelných režimech („den“ a „noc“). Vždy od devíti hodin ráno bude ve Velemlokáriu denní světelný režim. Během něho nebudou velemloci aktivní, a proto vždy v poledne přejdeme na noční režim. V modrém „nočním“ světle velemloci trochu ožijí. Po návštěvní době se v pavilonu zapne „fyto“ režim, který je příznačný fialovou barvou. Reflektory ze svítivých diod umožňují život rostlin.
V pavilonu je umístěno pět prostorných nádrží s velemloky – a každá z nich je svébytná. Do té s nejmenšími velemloky jsme umístili kameru, díky níž si je můžete prohlédnout opravdu zblízka. Kameru lze otáčet do jakéhokoliv směru a obraz přiblížit nebo naopak oddálit. K ovládání pohybu kamery použijte ikonky na dotykové obrazovce umístěné na stěně.
Nádrže pro velemloky, umístěné v různých výškách, propojuje vodní kaskáda. Velemloci mohou přelézat z jedné tůně do druhé a uplatnit tak svou přirozenou potřebu putovat před rozmnožováním proti proudu.
Pavilon byl vybudován jako „zelená“, nízkoenergetická stavba, šetrná k životnímu prostředí. Voda v nádržích pochází z vrtu, stálou teplotu zajišťuje tepelné čerpadlo.
Výjimečná je rovněž úzká provázanost pavilonu s klasickým literárním dílem a jedním z nejvýznamnějších spisovatelů české historie: Velemlokárium je svého druhu poctou Karlu Čapkovi a jeho Válce s Mloky.
Neméně zajímaví jsou však i obyvatelé doprovodné expozice Velemlokária:
Chřestýšovec mangšanský – mohutný jedovatý had – byl objeven teprve začátkem 90. let. V přírodě žije zřejmě pouhých 500 jedinců a jejich počet stále klesá. Hlavní hrozbou je pro ně odlesňování a skutečnost, že obývají jen velmi malou oblast. Ohrožuje je však také nezákonný odchyt do terárií.
Želva dlaždicovitá – velmi choulostivá želva, jejíž chov byl donedávna pokládán za téměř nemožný. Zoo Praha je jediná zoo v Evropě, kde je můžete spatřit.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
Náklady na stavbu: 23,6 mil. Kč včetně DPH. Celková užitná plocha pavilonu: 186 m2.
Plocha expoziční a návštěvnické části: 137 m2.
Zázemí: 49 m2.
Počet nádrží: 5 v expozici + 5 v zázemí.
Objem vody: 35-40 m3.
Teplota vody: 17 °C.
Zdroj: Zoo Praha
Foto: www.theonlinezoo.com