Článok prebratý zo serveru www.vivarista.sk


Clarias batrachus Linné (Clarias magur H.B.)

Článok zo sekcie Akvaristika

obrázokAkvaristické listy 9, 10/1951, rubrika RYBY žije v Indii, na Ceylonu, v j. Číně a na Sundských ostrovech a byl pěstován v Rusku snad už před tím než byl dovezen (roku 1899) do Německa (srv. N.F.Zolotnickij Akvariuum ljubitelja 1904). Podle něho snáší dobře 20°C, ale je útočný i na ošetřovatele: vloží-li se ruka do vody, zakusuje se do ní a působí bolestivé rány, jak se přesvědčil oděsský akvarista N. Depp. Protáhlé, válcovité tělo s nápadně dlouhými ploutvemi hřbetní (s 62 - 76 paprsky) a řitní (s 45 - 58 paprsky), a širokou sploštělou hlavou, je zabarveno na hřbetu a bocích šedomodře, matně hnědě nebo olivově zeleně, na břiše mléčně nebo špinavě bíle s růžovým nádechem. V horní půli těla jde 12 kolmých kreseb tvořených vždy řadou 4 bílých skvrn. Hřbetní ploutev je zdobena červenavými body a v zadní své části velkými černými skvrnami, podle akvaristů je to znak samců. Mookerdjee (v.d.) však to neuznává a píše, že rozlišovacím znakem je tvar pohlavních vývodů. Ve své domovině hloubí si v bažinatých vodách tůní a přítoků skutečná doupata, v nichž se skrývá. V době tření, jež spadá v Indii do května a června, stěhuje se odtud na zaplavená pole rýžová a džutová a tvoří si tam mezi potopenými keři hnízda, v nichž ošetřuje jikry. V samici průměrné délky 31,5 cm a průměrné váhy 251,6 g bylo napočteno 11.612 jiker. Z jiker líhnou se 5,5 mm dlouhé larvy, jimž se už během dne utvoří ústa, takže již od druhého dne přijímají potravu ústy, ale žloutkový váček stráví až 5.dne po vylíhnutí. Larvy se postupně přetvářejí a asi 26.den po vylíhnutí mají již normální rybí tvar.



Přirozenou jejich potravou jsou prvoci, vířníci, drobní korýši a červi, ale také řasy, dospělé ryby loví velké korýše, larvy hmyzu a ryby a pojídají i rostliny. Při umělých chovech živili je H.K.Mookerjee a S.R.Mazumdas (Proc.Zool.Soc.Bengal III., 71) umělými krmivy, nejlépe se pro růst osvědčovala rybí moučka, jež byla vhodnější než maso, rýže nebo mouka, maso smíšené s hrubou moukou bylo zase vhodnější než rýže nebo mouka s krví. Voda v nádržích, v nichž indičtí autoři ryby chovali byla značně alkalická (pH 7,2 - 7,8) a i voda, přicházející z venčí, měla také pH 7,4 - 7,8. Ve své domovině je ryba, dosahující až půl metru délky, pojídána a zvláště v Indii je pokládána za velmi výživnou. V akváriích se nikdy nerozmnožila, právě pro svou velikost. Patří proto spíše k výstavním kusům veřejných akvarií.

O.V. Hš
S originálnou fotkou k článku



Šéfredaktor | 2.5.2014 13:21 | 0 komentárov | 2112x


Dátum: 29.3.2024 07:52:07
URL článku: http://www.vivarista.sk/m/clanky/3015