V přízemí lešenského zámku je možné při troše potřebného štěstí slyšet hlasové projevy od dvou skupin zvířat. Tím první hlasem je (a zároveň mnohem vzácnějším) jakýsi hrdelní bučivý zvuk aligátorů amerických. Hlas je to opravdu dobře slyšitelný a pronikavý, takže jej v době přítomnosti v prostoru zámeckých teráriu nelze hned tak přeslechnout. Aligátoři jsou hlasově aktivní především v době rozmnožování, ale zároveň k tomu potřebují přečkat jisté několikaměsíční období v prostředí se sníženou teplotou vzduchu a vody, což v zlínském případě neproběhlo. Už v minulých letech u dvou samic aligátora občas bylo slyšet jejich typické volání (zvláště po návratu z bývalé venkovní expozice v Amazonii), teď se ale trio ozývá mnohem častěji a intenzivněji. A to jak zlínský samec, tak některá ze samic. Kromě aligátorů amerických je možné při pozorování života v jednotlivých teráriích slyšet i cvrlikavé hlasy samečků „dendrobátek“, tedy stromových žabek. V tomto případě se hlasy z terária ozývají v podstatě pravidelně (nejčastěji dopoledne), nejsou ovšem pochopitelně tak dobře slyšet. Vždyť dospělí samečkové měří jen několik málo centrimetrů, a tak svým chorálem nejsou schopni aligátorům konkurovat. Nicméně tyto hlasové projevy jen zvýrazní čas, který věnujete pozorováním těchto žabek v zlínské zahradě. Určitě to není ztracený čas, vždyť jen samotný pohled na barevně výrazné „dendrobátky“ je milým zážitkem.
Zdroj: http://www.zoozlin.eu
Ilustrační foto: Štefan Čambal, VIVARISTA.sk