Přírodovědci, kteří změnili svět Bohumil Bauše (narozený v Hradci Králové) byl pedagog, popularizátor přírodních věd, autor řady článků, publikací a překladů z oboru přírodních věd a v letech 1883 až 1896 také starosta Klubu přírodovědeckého v Praze.Po vystudování gymnasia v Hradci Králové pokračoval ve studiu na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Po zdárném ukončení škol nastoupil jako středoškolský pedagog na gymnáziích v Jindřichově Hradci, Německém (dnes Havlíčkově) Brodě, Táboře a nakonec v Praze (v Jindřišské ulici).
Jeho odborná činnost byla zaměřena především na popularizaci přírodovědy mezi žactvem i veřejností – kromě úvodníků, překladů i autorských článků a fejetonů do nejrůznějších přírodovědeckých i beletristických časopisů a školních osnov napsal i několik odborných knih, z nichž patrně nejznámější a nejpopulárnější byla publikace Moře s podtitulem „a jeho tvorstvo“ (do té doby vyšlo o moři a mořských živočiších jen velmi málo populárně naučných knih s podstatně nižší grafickou i obsahovou úrovní). Kniha vydaná r. 1903 měla rozsah 169 stran A4 a obsahovala 141 obrázků a 10 překrásných litografických tabulí, které byly již v době svého vydání mezi čtenáři natolik ceněny, že je knihovny raději označovaly razítky na obranu proti odcizení. Jako spoluautor pracoval také na dvou známých encyklopedických dílech – Ottově slovníku naučném a Brehmově životě zvířat. Vysokou popularizační úroveň jeho knih i článků podporovalo i jeho nesporné nadání malířské a kreslířské.
Podle slov prof. Dr. Josefa Velenovského byl člověkem oblíbeným, mírumilovným a trpělivým: „Bauše byl malé postavy, vlídné, úsměvavé tváře a pevného zdraví. Kulhal slabě na jednu nohu. Dočkal se vysokého věku 80 r., ale v posledních letech značně chřadl.“ Velenovský klade také Baušemu do úst citát: „Ti všichni se ženou proudem a sbírají a loví a z nasbíraného sbírky sestavují, já se klidně dívám a dělám si sbírku ze svých dojmů.“ K tomu ještě Velenovský dodává, že ve stejném duchu jsou psány i jeho publikace.
V roce 1905 odešel do důchodu s titulem školního rady. I v následujících letech se pilně věnoval publikační činnosti. Zemřel v Praze 14. listopadu 1924.
Vydané díla:
Bauše, B. 1885-1886. Skály prachovské
Bauše, B. 1889. O původu savců
Bauše, B. 1893. Čtvero ročních časů
Bauše, B. 1894. Putování říší rostlinstva: výbor nejdůležitějších rostlin tuzemských i cizozemských
Bauše, B. 1895. Volné listy z knihy přírody
Bauše, B. 1897. Pohledy do dílny přírody
Bauše, B. 1903. Moře a jeho tvorstvo
Bauše, B. 1905. Boj člověka proti škůdcům a ničitelům živočišným v domácnosti, sadě, zahradě, na poli a v lese
Bauše, B. 1907. Člověk a živočišstvo
Bauše, B. ť. Matka země
Bauše, B., ť. Rožek, K. & Wenig, A. Za domovem
Bauše, B. 1907. Život a cesty dr Emila Holuba
Bauše, B. 1907. K neznámým břehům! Památné cesty objevné
Bauše, B. 1909. Říše věčného ledu: Cesty objevné, příroda a lid v krajinách polárních
Bauše, B. 1909. Herbář: to je vylíčení všech důležitějších rostlin léčivých i jinak důležitých s dodatkem o některých látkách živočišných a minerálních slovem i obrazem
Bauše, B. 1910. Vývoj života na naší zemi
Bauše, B. 1910. Ze zápisků přírodozpytce
Bauše, B. 1912. Ptactvo v mluvě českého lidu
Překlady:
E. Brightwenová – Láska za svobodu (o zvířatech, z angličtiny)
Jules Michelet – Pták (z francouzštiny 1905)
A. Good – Zábavná věda (z francouzštiny (1892)
a další
Zdroj: aquabooks.cz, botany.cz, cs.wikipedia.org/wiki/Bohumil_Bauše