Mravenci jsou příbuznější včelám než vosám. Překvapivé zjištění přinesla genetická studie různých druhů blanokřídlého hmyzu.
Blanokřídlý hmyz se dělí na dvě velké skupiny: podřád širokopasí a podřád štíhlopasí, kam patří včely, vosy a mravenci. Ekologie tohoto eusociálního hmyzu se těší velkému zájmu, ale jejich evoluční vztahy se zatím nepodařilo zcela objasnit. Obecně se však předpokládalo, že mravenci a včely jsou si vzdáleněji příbuzní, než mravenci a vosy. Za nejbližší příbuzné mravenců se přitom považovaly ektoparazitické vosy.
Výsledky nejnovější rozsáhlé studie tomuto pohledu odporují. Tým vědců z Kalifornské univerzity v Davisu zkombinoval data získaná sekvenováním DNA s takzvaným transkriptomem, který ukazuje, které geny jsou u daného živočicha aktivní a přepisují se z DNA do RNA. Jejich srovnání u různých druhů blanokřídlého hmyzu ukázalo, že sesterskou skupinou mravenců je nadčeleď včelovití (Apoidea), kam patří včely, čmeláci, ale také „vosičky“ kutilky. Nadčeleď sršňovití (Vespoidea), kam patří vosy, sršně, hrabalky a kodulky, je jim příbuzná vzdáleněji.
Výsledky studie také přinášejí určité pochybnosti o hmyzu Cariridris bipetiolata ze spodní křídy. Jeho fosilie byla až dosud pokládána za vůbec nejstaršího známého mravence. Nyní se však zdá, že by mohlo jít spíš o pravěkou kutilku z nadčeledi Apoidea.
Zdroj: ScienceDaily, Current Biology
Foto: Adrián Purkart, VIVARISTA.sk