Určitě každý z Vás odpoví, že NÉ.Já si to taky myslela, ale opak je pravdou, chameleón jemenský PLAVE (pokud se to tak dá nazvat)!
Vzhledem k tomu, že je už konečně jaro a sluníčko nás dostatečně hřeje, vyrážíme i my se svými miláčky ven, aby si užili sluníčka jako my.
Proto jsem se rozhodla vzít na zahradu součastně oba chameleony ( Dina - 4měs a Dino -9 měs.) a leguána zeleného ( Dagi 10 -11měs).Ten den byli u mě na návštěvě mojí známi a děti žadonily, abych je vzala, že mi je pomohou hlídat. Ale jenom mezi námi, mojí známí z mé zeleniny (chamíků a lega) mají šílený strach. Ale to jsem ještě netušila, že tento krásný den se promění v horor!
Vše probíhalo v pořádku a moje zelenina si užívala sluníčka. Děti byly šťastné, že mohou si s nimi hrát, spíše je natahovat.Však znáte dětiť!
Dagi má svůj oblíbený stromek mezi jezírkem a rybníkem. A tam se spokojeně vyhříval. Ale Dino mi z něj 2x utekl, ale na štěstí šel na houpačku, která je cca.2,5m od stromu.Takže jsem ho ihned našla,je to nezbeda zvědavý.Ale pokud by šel dál do trávy tak…ť Neustále jsem je všechny sledovala, ale bohužel. Chvilka nepozornosti a Dino byl opět fuč, už po 3! Takže první reakce jít k houpačce, ale tam nebyl. Co teťť Šla jsem se podívat k jezírku - nic.Tak mně napadlo už jediné, podívat se k rybníku. Tam jsem ho našla jak plave. To už byl už v polovině rybníka. Takže kdokoliv se bude ptát, zdali chameleón plave—tak ANO! Dini plaval cca 3 m, než se dostal na druhý břeh. Je v pořádku, jenom mu byla zima a byl celý od vodních řas.
Já netvrdím, že to bylo dobrovolné. Já - my ho při tom neviděli, jak se tam vlastně dostalť My už ho tam našli, jak plave. Já jenom z hrůzou a obavami o něj čekala, zdali doplave, či budu muset skočit do studené vody pro nějť! Kdybych byla schopná na někoho zavolat, nebo měla u sebe tel-foťák, tak bych na 100% udělala fotky. Ale moje myšlenky byly úplně jinde: doplave, či skok do vodyť Ale šikulka to zvládl na jedničku s hvězdičkou. A to je důležitější než nějaká fotka, alespoň pro mě! Jediné možné vysvětlení co nás potom napadlo je, že pud sebezáchovy - je doplavat na břeh. Jinak si to neumíme vysvětlit. Jak mile doplaval na druhý břeh, tak jsem Dina ihned očistila, od vodních řas, aby nedostal nějakou tu infekci.Vzhledem k tomu, že rybník po zimě ještě není vyčištěn. A začala ho zahřívat, byl jak led. Po očistění Dina jsem šla pro Dinu, která nás celou dobu sledovala a slunila se na malém keři.Takže mi už chyběl jen Dagi, který byl na svým oblíbeným stromku a koukal co se to děje. Chtěla jsem je už všechny odnést domů a dát je do terárii. Dagiho jsem vzala v pohodě, ale v zápětí jsem zjistila, pro změnu, že nemám Dinu. Ona mrška malá, mi mezi tím, co jsem brala Dagiho vlezla na strom za ním.
Naštěstí jsme to všichni přežili,a bez ujmy na zdraví,a mojí miláčkové jsou v pořádku. Hlavně Dini. A to není pátek 13 ani 1.apríl, ale 14.4.2007.Tyto dny byly vynikající!
Napsala jsem to svému dobrému kamarádovi a chovateli Pepemu (jen tak mimochodem,je to taky fanatik do chameleonu (www.chamaeleo.sk ) jako já, a jeho zkušenosti a znalosti o nich, bych chtěla mít taky). A ten mi doslova a do písmene napsal toto: "Prečítal som si to a keby som to nezažil u svojho dospelého chamíka tak ti tiež neverím. Samozrejme, že to plavanie je skôr mávanie všetkými chodidlami a chamíky si určite sami len tak bez príčiny nevlezu do vody, väčšinou je to za účelom ´´zdrhnutia´´a vtedy sa prekonávajú…
Je to určite aj individuálne podľa druhu, lebo niektoré sa okrem dažďa a rannej rosy nemajú kde dostať do styku s vodou.
Jemeňák môže byť ale výnimka vzhľadom k tomu, že v Jemene žijú aj vo vádí…sú to vlastne stromy pri vyschnutých brehoch riek…inak dospelý chamík sa nemusí nutne utopit, lebo má vzdušný´´vak´´, ktorý používa pri zmene tvaru tela, takže pri nafúknutí ho môže na vode nadnášať"...
Takže na závěr, sami vidíte, že nejsem sama. Možná i Vám se to stalo, nebo Vašim známým, popřípadě jste to mohli slyšet, ale asi jste nevěřili. A já se Vám nedivím. Od té doby se mi už ozvali čtyři chovatelé se stejným zážitkem. Dokonce jednomu se to stalo už třikrát.
Text: Tana Šmiřáková, VIVARISTA.sk
Foto: Štefan Čambal, VIVARISTA.sk