Konflikty mezi samci stejného druhu jsou v přírodě běžnou záležitostí a agresi mohou spustit různé faktory. U jednoho druhu ryb je to dokonce „napoleonský komplex“. Hlaváč pustinný (Chlamydogobius eremius) je sladkovodní ryba z centrální Austrálie. Samci hlaváčů jsou pečliví otcové, kteří jikry ve svém hnízdě ovívají ocasní ploutví, aby jim zajistili přísun kyslíku. Snůšku stejně jako prázdné hnízdo bedlivě hlídají a vetřelce stejného druhu velmi agresivně napadají. Důvod je zřejmý: dosud neoplodněné jikry by se cizí samec mohl pokusit oplodnit a ty oplodněné zase sežrat. Samečkovi hlaváče se tak v zájmu šíření svých genů vyplatí neriskovat a rovnou se pustit do boje. Někteří samci se však chovají agresivněji než jiní. Proč to dělají, zjistili australští biologové spolu s kolegy z Finska a Švédska.
Jejich experimenty prokázaly, že agresivitu samců hlaváčů nezvyšuje ani přítomnost samiček, ani kvality vetřelce. Místo toho ji ovlivňuje velikost samečka, který je v hnízdě domácím pánem. Nejmenší samci hlaváčů pustinných se chovají nejagresivněji: vetřelce napadají dříve než větší samci a jejich útok probíhá s vyšší intenzitou. Vědci hovoří o „napoleonském komplexu“, který vysvětlují tím, že vetřelci mají sklon spíš se vyhnout konfliktu než zůstat a bojovat. Malý domácí pán tak sází na to, že je bez újmy na zdraví odežene dřív, než v jeho hnízdě napáchají nějakou škodu.
Zdroj: ScienceDaily, PLoS ONE
Foto: www.bee-point.de