Při pohledu na neskutečnou problematiku dovozu mnoha kdysi zcela běžných, a v součastnosti chráňených zvířat, která sa takřka nedají do Evropy dovézt, se ani nechce věřit zprávě, žeVietnam je nejhorší zemí, pokud jde o boj proti pašování částí těl chráněných zvířat. Uvedl to dnes Světový fond pro ochranu přírody (WWF) v první zveřejněné studii toho, jak si 23 zemí v Asii a Africe vede ve snaze o ochranu nosorožců, tygrů a slonů, napsala agentura AP.
Podle WWF je Vietnam hlavní cílovou zemí pro nosorožčí rohy pašované z Jihoafrické republiky. WWF sídlící ve Švýcarsku rovněž uvedla, že vietnamské rozhodnutí z roku 2007 legalizovat tygří farmy podkopává snahy ochranářů střežit nelegální obchod s tygřími produkty.
Jen v jihovýchodní Asii dosahuje ilegální obchod s částmi těl chráněných zvířat objemu osmi až deseti miliard dolarů ročně.
Mezi dalšími zeměmi, které podle WWF nedělají dost pro ochranu ohrožených zvířecích druhů, se objevil Laos, Thajsko či Mozambik. Zpráva WWF má být předložena tento týden na ženevském setkání Konvence o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy (CITES).
CITES zakazuje prakticky veškerý obchod se slonovinou, nosorožčími rohy a částmi těl tygrů, které jsou často využívány v tradiční medicíně, ve snaze zachránit tato zvířata před vyhubením.
Zpráva udělovala červené, žluté nebo zelené "známky" na znamení selhání, částečného selhání nebo pokroku v boji proti obchodu s částmi těl konkrétních zvířat. Vietnam, Laos a Mozambik dostaly po dvou červených známkách. Naopak Indie a Nepál byly jediné dvě ze sledovaných zemí, které pro slony, nosorožce i tygry dostaly jen zelené známky.