Jo, na úkor svích mláďat Stresované samice australských plazů scinků šetří energii na úkor svých mláďat. Ta jsou však po narození lépe vybavena pro život v drsném světě. Stres mění způsob, jakým živočichové pracují s energií. Útoky predátorů nebo nedostatek potravy způsobuje výlev hormonů, které uvolňují energii z uložených zásob. Pro březí samice je to výměna něco za něco, protože ztrácejí energii, která je potřeba k vývoji embryí. Vliv stresu na zdravotní stav mláďat a jejich matek zkoumal tým australských vědců na samicích scinka Pseudemoia entrecasteauxii. Tito ještěři nekladou vajíčka, ale rodí živá mláďata. Stres vědci vyvolali různými způsoby: některým březím samicím vstříkli dávku stresového hormonu kortikosteronu, jiným omezili zdroje potravy. Výsledky experimentu potvrdily, že stresované samice rodí menší mláďata, která rostou pomaleji než potomci matek, které nebyly vystaveny stresu.
Ukázalo se však také, že stresované samice jsou po porodu v lepším zdravotní stavu než samice z kontrolní skupiny. Je to signál, že pokud na zvířata doléhá stres, mají matky tendenci hospodařit s energií tak, aby v první řadě zachránily samy sebe. Takové „sobectví“ však prospívá i mláďatům, která během vývoje v těle matky investovala spíš do energetických rezerv než do tělesného růstu. Po narození pak měla v poměru k tělu větší tukové zásoby, které by v přírodě zvýšily jejich šanci na přežití. Dřívější studie také prokázaly, že menší scinkové lépe přežívají v prostředí s častým výskytem predátorů nebo nedostatkem potravy. Zdá se tedy, že scink, který se narodil stresované matce, je lépe vybaven pro život ve světě, kde o stres není nouze.
Zdroj: Physiological and Biochemical Zoology