Krokodýli mořští, největší žijící plazi naší planety, dokáží cestovat stovky kilometrů přes oceán díky "surfování" na mořských proudech. S novým objevem přišli vědci, kteří zkoumali, jak se mohli tak mizerní plavci rozšířit na spoustu izolovaných ostrovů. Krokodýl mořský, nebo také cejlonský, žije v ústí řek a na pobřeží jižní a jihovýchodní Asie, objevuje se však i u břehů Austrálie. Má raději teplé moře. Někteří jedinci byli pozorováni na volném moři, tisíce kilometrů od pobřeží.
Biologové proto byli dlouho zmateni tím, jak se mohl tak velký predátor, který je notoricky špatným plavcem, rozšířit tak daleko a na tolik ostrovů.
Záhadu jim pomohla rozluštit až analýza družicového sledování označených jedinců: krokodýli dokáží využít mořské tahy proudící podél pobřeží a na volné moře, které jim pomáhají cestovat na velké vzdálenosti. Díky "surfování" na těchto proudech mohou krokodýli hravě zvládnout cestu mezi dvěma ostrovy i dlouhé migrace podél australského pobřeží, píše britský Telegraph.
Vědci sledovali sedmadvacet cestovatelů
Vědci označili 27 dospělých krokodýlů v řece Kennedy River v oblasti North Queensland v Austrálii, které sledovali dvanáct měsíců. Zjistili, že tito plazi pravidelně cestují na vzdálenosti 48 kilometrů a že často cestují do ústí řeky a na otevřené moře.
"Původně jsme krokodýly označili kvůli výzkumu jejich teritorií a sexuální segregaci v říčních systémech, ale všimli jsme si, že cestují na obrovské vzdálenosti," uvedl britský biolog Hamish Campbell z Univerzity v Queenslandu.
Jeden ze sledovaných krokodýlů, tři a půl metru dlouhý predátor, nacestoval za 25 dnů asi 590 kilometrů kolem australského pobřeží. Druhý, přes 4,5 metru dlouhý krokodýl, uplaval díky sezónnímu proudu z australského poloostrova Cape York za 20 dnů asi 410 kilometrů.
"Zjistili jsme, že jejich pohyby korelovaly s přílivem v řekách a že když skončil příliv, dostali se z řek ven. Zdá se také, že k pohybům po okolí využívají sezónních proudů. Jakmile chtějí cestovat na velké vzdálenosti, musejí počkat až proudy změní směr," míní Campbell s tím, že jejich dlouhé cesty začínaly vždy hodinu po přílivu, jakmile se však proud obrátil proti nim, své cesty zastavili.
Podle něj mají tito krokodýli mimořádnou schopnost odhadnout směr proudění a vyhodnotit, zda je proud vezme tam, kam chtějí.
Důvod cest zůstal zatím neznámý
Co se však vědcům zatím nepovedlo zjistit, je důvod dlouhých cest krokodýlů. Přesné příčiny jejich cest by odhalil až další výzkum.
"Zatímco například mořské želvy tyto cesty podnikají za účelem rozmnožování, krokodýli ne," dodal Campbell s tím, že jsou možná vedeni na místa, kde žili v mládí nebo která už dříve navštívili.
Potvrzuje to pokus vědců, kteří přesunuli jednoho z krokodýlů asi 130 kilometrů od řeky a sledovali jeho cestu. Krokodýl cestoval 410 kilometrů po mořských proudech, aby se dostal do své původní lokality. Proplul dokonce místem zvaným Torres Straits, kde jsou silné proudy. Tam v bezpečí vydržel čtyři dny čekat v zátoce, až se směr vody změní ve prospěch jeho cesty.
Foto: www.herpfanatic.com