Možná tohoto krásného mohutného ještěra znáte pod názvem agama vodní, ale to je špatný ekvivalent, který označuje agamu Physignathus lesueurii pocházející z Austrálie. Proto je vhodné držet se latinských názvů.Výskyt
Physignathus cocincinus obývá asijské pralesy v Indii, Vietnamu, Číně, Thajsku. V přírodě žijí převážně na větvích nad vodními toky, do kterých se v nebezpečí vrhají. Umí výborně plavat. Jsou to společenské agamy a tak žijí ve větších skupinách.
Vzhled
Mláďata agam kočičinských vypadají velmi bizardně. Mají velkou zakulacenou hlavu a tělíčko hubené, oproti hlavě malé. Ocas je dvakrát delší jak tělo. Nohy jsou dlouhé s prsty uzpůsobenými k rychlému a obratnému lezení. Barva mláďat je tmavě zelená s příčnými světlejšími pruhy. Jak agama roste její hlava se protahuje a začíná se rýsovat výrazný „čumák“. Barva se mění v brčálově zelenou a světlé pruhy se ztrácejí. Na hřbetě a hlavě začíná růst hřeben. Nyní nastává čas, kdy již můžeme začít rozeznávat pohlaví. Samcům roste dále hřeben na hřbetě, kdežto u samic zůstávají jen mírné rohovité výrůstky. Samci dorůstají až 1 metru, kdežto samice málokdy přesáhnou 70 cm. Váha dospělých samců je až 500g.
Chov
Svou první agamu jsem si koupil na konci roku 2003. Bylo to asi 3 měsíční mládě zakoupené ve zverimexu. Agama rychle rostla a perfektně přijímala cvrčky, šváby, žížaly, malé šneky, ryby a jinou živočišnou potravu. S podáváním zeleniny či ovoce jsem nikdy neuspěl. Ke krmení jsem vždy přidával vitamíny (směs roboranu pro exoty a rozemletých vaječných skořápek v poměru 1:1 + 1 lžíci Plastinu), tyto vitamíny dávkuji jedenkrát týdně přímo do tlamy ještěrů. Každý měsíc dávám kapku AD3, pro doplnění vápníku ještě předkládám nařezanou sépiovou kost na misku. Když dorostla tato agama v 60 cm samce měl jsem problém kam sním.
Terárium 70x70x70 již nestačilo a tak jsem se rozhodl vybudovat vestavěné terárium větší velikosti (viz Fauna 8/2006). Jen pro přiblížení, terárium je veliké 130 x 130 x 150 cm. Vytápí ho 3 x 25W žárovky a osvětlení zajišťuje 18W zářivka. Zdroj UV záření nepoužívám. Vybavení tvoří několik silných větví a umělé rostliny. Bazén na vodu je plastový, velikosti 50 x 50 cm s hloubkou vody 15 cm. Do bazénu se chodí ještěři vyprazdňovat. Od publikování článku o stavbě terária jsem provedl několik úprav, aby bylo terárium více účelné. Do terária jsem umístil prozatím jen samce.
Dvě koupené samice jsem měl v té době v karanténě, jelikož jsem je musel zbavit vnitřních parazitů (viz Fauna 19/2006). Odčervení jsem prováděl přípravkem Caniverm ve třech etapách. První větší dávku jsem dal ihned po přemístění do karantény, další dávkování jsem provedl po 14 dnech. Poslední odčervení následovalo až po 6 měsících. Poté jsem již samice umístil do terária k samci.
Physignathus cocincinus v ilustrácii Peťa Hoffmanna, VIVARISTA.sk
Agamy začali žrát hned týden po prvním odčervení. Po přemístění k samci jsem pozoroval první páření. Samec ležel na nejvyšší větvi a kýval hlavou na samici přičemž nafukoval celé tělo a kožní lem pod krkem. Barva byla výrazně zelená. Samice odpovídala také kýváním, ale dala se na útěk. Samec ji pronásledoval, na dně terária ji dohonil a zakousl se jí do krku. Ihned došlo ke spojení. Samice změnila barvu dohněda. Páření trvalo asi 8 minut. Poté jsem páření pozoroval několik dnů po sobě vždy v dopoledních hodinách.
První snůšky jsem se dočkal až 14.9. V kladišti jsem nalezl 8 poházených neoplodněných vajec. 15.9 snesla samice zbylých 9 oplodněných vajec. Bohužel tato vejce v inkubátoru nevydržela ani měsíc a všechna zplesnivěla. Na další sezónu (2007) jsem agamy připravil mírným zimním klidem, kdy jsem zhasl žárovky v teráriu a nechal jen osvit zářivkou v době trvání 8 hodin. Teplota tak klesla na 25-26°C, krmil jsem sporadicky asi 2x týdně. Takto jsem „zimoval“ dva měsíce (leden, únor) Poté jsem vše vrátil k normálnímu chodu jako předtím. V letošní sezóně jsem páření nepozoroval ovšem 9.3.07 samice snesla 6 vajec do připraveného kladiště (box 50 x 20 x 30 cm naplněný vlhkou rašelinou). Vejce byla velikosti 2,5 - 2,7 cm x 1,4 cm a vážila 3-4 g. Inkuboval jsem na vlhkém Seramisu při teplotě 26,8-27,9 °C. V průběhu inkubace vejce nabírala na svém objemu. Velikost před líhnutím byla 3,4 cm x 2,4 cm. 13.5.07 jsem zaznamenal orosení jednoho z vajec. Vodu jsem často otíral. Bohužel vejce se rosilo i další den a třetí den se zcela propadlo. Ve vejci jsem nalezl mrtvé plně vyvinuté mládě. Z tohoto důvodu jsem další vejce při orosení opatrně na špičkách nařízl, což se ukázalo jako skvělé řešení. První živé mládě se vylíhlo 15.5.07. Další agamky se líhli 16 a 17.5. Mláďata jsou veliká 16cm, z čehož 4,5 cm připadá na tělo a zbývajících 11,5 na ocas. Váha je 3-4g. Agamky jsou křehké a při manipulaci jsou splašené.
Umístil jsem je do terária 60 x 25 x 40 cm. Mnohem lepší by bylo vyšší terárium, ale bohužel jsem k dispozici jiné neměl. Pro jejich velikost ovšem postačuje i toto. Zařízení tvoří větve, umělé rostliny a větší nádoba s vodou hlubokou asi 5cm, raději jsem do bazénu umístil několik kamenů, aby nehrozilo utopení. Vytápím 15W žárovkou. Rosím 2 x denně. První potravu si agamy vzali až 3-4 den, do té doby trávili své veliké žloutkové vaky, které měli po vylíhnutí.
Krmím drobnými cvrčky a malými šváby. I přes jejich velikost jsou schopni spořádat většího cvrčka. Když mi jeden větší cvrček omylem skočil do terária, agama se na něj vrhla už byl její, běhala s ním chvíli jako pes s klackem v tlamě, ale později ho spořádala bez větších problémů. Snášenlivost všech 5 mláďat je perfektní většinu času tráví společně spánkem, či koupelí ve vodě. Růst je rychlý a i na pohled znatelný. Pomalu si zvykají i na lidský dotek a jsou mnohem klidnější než po vylíhnutí. Další dvě sůšky po sedmi vejcích již rostou v inkubátoru a tak se snad brzy dočkám dalšího radostného okamžiku líhnutí.
Závěr
To je prozatím vše z tříletého chovu těchto krásných zelených dráčků. Přeji všem mnoho úspěchů a stejné radosti z chovu jako mám já.
Text: Jaroslav Forejt
Foto: Štefan Čambal, VIVARISTA.sk
Ilustrácia: Peter Hoffmann, VIVARISTA.sk