Ostravská zoologická zahrada chová kriticky ohrožené krokodýly štítnaté. Několik týdnů byl přístup k jejich expozici v pavilonu Tanganika poněkud omezen. Jak informovala oficiální stránka zoo, jedna ze samic postavila přímo pod vyhlídkou u akvária hnízdo a snesla do něj vejce. Aby samici pracovníci zoo zachovali klid při péči o snůšku, vyhlídku uzavřeli. Přestože chovatelé Zoo Ostrava věděli, že vejce jsou neoplozená (ve skupině chybí samec), získali díky tomu cenné zkušenosti a poznatky o tomto vzácném a zřídka chovaném druhu.Začátkem září zaznamenali chovatelé při běžném úklidu v expozici krokodýlů, že jedna ze samic (ta největší ze tří) je velmi agresivní, snažila se na ně útočit a drala se ven z vody. O tři dny později objevili hnízdo pod vyhlídkou pro návštěvníky, ve kterém byla nakladená vejce. Hnízdo mělo zhruba 100 cm v průměru a 60 cm na výšku. Od té doby ke krokodýlům nevstupovali, aby zajistili jak bezpečnost chovatelů, tak i klidný průběh hnízdění. Samice hnízdo velmi agresivně hlídala, stačilo se přiblížit nad hnízdo (bylo lhostejno, zda se přiblížil personál či návštěvník), okamžitě přiběhla či připlavala i z druhé strany jezírka a začala klapat čelistí a vyrážet směrem k vetřelci. V průběhu dalších dní zaznamenali chovatelé drobné šarvátky mezi samicemi, samice také vokalizovaly (vrčivými zvuky). Při jedné potyčce bylo dokonce hnízdo porušeno a několik vajec zničeno. Nakonec ale nastal klid.
Jedná se o první snůšku krokodýlů štítnatých v ČR a v Unii českých a slovenských zoologických zahrad!
Chovatelsko-expoziční zařízení v Zoo Ostrava vzniklo v roce 2011 a je pro chov krokodýlů štítnatých dobře připraveno. Nepřehlédnutelné je jezírko (bazén) o objemu 62 000 l vody s vodopádem, dobrou filtrací a s rybami, které jsou nejen ukázkou ryb z biotopu krokodýla štítnatého, ale jsou rovněž bioindikátorem střežené kvality vody. Bazén mohou chovatelé bezpečně rozdělit na dvě části o velikostech 1/3 a 2/3 a oddělit tak některého krokodýla (nebo všechny). Jsou zde také tři výhřevná místa s velkou dotací lokálního tepla a s přísunem UVB paprsků. A je zde od počátku také místo, kde chovatelé chtěli lokálně zvýšenou teplotou a vhodným substrátem krokodýlí samice lákat ke stavění hnízda. Což se také povedlo.
Přestože chovatelé zoo věděli, že vejce jsou neoplozená, zajímalo je, jaké jsou v hnízdě podmínky pro případný odchov v budoucnosti. Aby mohli provést kontrolu hnízda, bylo nutné všechny tři samice z bezpečnostních důvodů oddělit. K tomu jim posloužila přepouštěcí část expozice, která je k těmto účelům přizpůsobena posuvnými dvířky. Chovatelé samice naučili na určitý zvuk, který si spojily s krmením, a tak se je podařilo odlákat a zavřít na dobu nutnou k provedení kontroly.
První kontrolu provedli 23. října 2019. Po oddělení samic vstoupili dovnitř a odebrali dvě vejce ke změření, vážení a kontrolu. Do hnízda vložili přístroj datalogger, který průběžně zaznamenává teplotu a vlhkost. Obě vejce byla opravdu neoplozená, jak předpokládali, měřila 10 cm na délku. Po dvou týdnech provedli druhou kontrolu, při níž vytáhli datalogger s důležitými daty. Poté zbylá vejce z hnízda vyndali a hnízdo rozhrabali, jelikož už byla překročena inkubační doba.
K jakým závěrům chovatelé Zoo Ostrava došli? Byla jich celá řada, ale z hlediska inkubace vajec byly nejdůležitější parametry prostředí v hnízdě. Měření ukázala, že v hnízdě se teploty pohybovaly od 32,4 po 34,1 °C a relativní vlhkost byla 100%. Zaznamenané hodnoty signalizují, že v hnízdě byly dobré podmínky pro přirozenou inkubaci vajec.
Krokodýl štítnatý (Mecistops cataphractus) se vyskytuje v západní a střední Africe a obě oblasti jsou od sebe kompletně oddělené. Tento extrémně plachý a na lidskou činnost citlivý druh patří mezi kriticky ohrožené druhy a dnes je na mnoha místech dokonce vyhubený. Dává přednost mělkým vodám v okolí deštných lesů. Samice klade asi 20 poměrně velkých vajec. Hnízda mohou měřit na výšku až 80 cm a na délku až 2 m. Zhruba po 100 dnech se z vajec vyklubou mladí krokodýli. Jejich potrava se skládá především z ryb a jiných vodních živočichů, například žab nebo krabů. Populace ve volné přírodě ohrožuje nejvíce ztráta jejich přirozeného prostředí, které je přeměňováno na zemědělskou půdu, v posledních letech například na plantáže palmy olejné.
zdroj: www.zoo-ostrava.cz
Il.foto: 123fr.com
VIDEO