Rubriky

Hlavná stránka Vyhľadávanie Diskusné fórum Antikvariát Výstavy a predajné stretnutia ("burzy")LiteratúraHerpetofauna SRVivaristika na známkachŽabčonoviny

Články a iné

TeraristikaAkvaristikaReportážeNápady pre VásZo svetaAktuality Fotogaléria

Inzercia

DarujemKúpimPredám

CITES

Na SlovenskuV ČecháchVšeobecneOficiálne stránky

Ostatné

Kontakt Linky Naše bannery Reklama

Významné osobnosti československej herpetológie i teraristiky II.

Časopis Vivarista predstavuje...

Prof. RNDr. Zdeněk Veselovský, DrSc.(26. srpna 1928 – 24. listopadu 2006) byl jedním z nejvýznačnějších českých zoologů. Dlouhou dobu vedl Zoologickou zahradu Praha. Je zakladatelem české etologie a autorem mnoha odborných článků a populárně naučných knih z oblasti zoologie a etologie.

Vzdělání:
1939 - 1947 reálné gymnázium v Jaroměři
1947 - 1952 Přírodovědecká fakulta UK Praha - přírodopis -chemie,
disertační práce Srovnání dvou rodů našich divokých kachen Anas a Aythya- RNDr.
1965 kandidát věd,
práce: Biologie a etologie husice kuří (Cereopsis novaehollandiae) PřFUK Praha
1973 habilitace na PřFUK v Praze,
práce: Biologie a etologie australských lemčíků čeledi Ptilonorhynchidae
1981 jmenování profesorem zoologie obratlovců PřFUK, Praha,
práce: Postembryonální vývoj řádu Anseriformes
1988 doktor věd Ústav systematické a ekologické biologie ČSAV, Brno,
doktorská práce: Etologie a ekomorfologie tribu Tadornini (Anseriformes) jako vývojového modelu řádu Anseriformes


Životopis:
Narozen 26.srpna 1928 v Jaroměři, v severovýchodních Čechách, vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy (1952), kde posléze pokračoval jako pedagog. V roce 1959 byl jmenován ředitelem pražské ZOO (nastoupil 1. července 1959), kteroužto funkci si podržel téměř 30 let do konce roku 1988. Předtím pracoval v pražské zoo jako zoolog.

V roce 1964 byl zvolen za generálního sekretáře Mezinárodní unie ředitelů zoologických zahrad, v letech 1967–1971 pak vykonával funkci viceprezidenta a v letech 1971–1975 byl prezidentem této prestižní organizace. Za jeden z jeho největších úspěchů ve funkci ředitele pražské zoo je považována záchrana koně Převalského. V roce 1988 byl pro konflikt s komunistickými představiteli města Prahy na hodinu vyhozen, což mělo za následek protesty a spontánní bojkot pražské ZOO ze strany mnoha zoologických zahrad západního světa, který však brzy ukončila Sametová revoluce. Po roce 1989 pracoval pro Fyziologický ústav Akademie věd a přednášel kurzy z oblasti zoologie a etologie na Biologické fakultě Jihočeské Univerzity a Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Byl žákem nositele Nobelovy ceny a zakladatele etologie Konráda Lorenze.

Zaměstnání:
1951 - 1959 asistent, odborný asistent, vědecký pracovník Zoologický ústav PřFUK, Praha
1959 - 1988 ředitel Zoologické zahrady v Praze, vedoucí společného vědeckého pracoviště s Fyziologickým ústav ČSAV v Praze, externí učitel PřFUK v Praze
1989 - 1992 vedoucí vědecký pracovník Fyziologického ústavu ČSAV a AV ČR Praha
1992 - 1993 vedoucí vědecký pracovník Ústavu systematické a ekologické biologie AV ČR Brno
1993 - dosud profesor zoologie Biologická fakulta JU v Českých Budějovicích

Odborná činnost v našich i zahraničních společnostech
1964 - 1967 sekretář Mezinárodní unie ředitelů zoologických zahrad (IUDZG)
1964 - 1995 člen Species Survival Commission IUCN
1967 - 1971 viceprezident IUDZG
1971 - 1975 prezident Mezinárodní unie ředitelů zoologických zahrad IUDZG
1969 - 1989 předseda Československé (České) ornitologické společnosti
1992 - dosud prezident České nadace Rady Evropy pro vydru
1990 volený člen Evropské akademie věd a umění
1978 čestný člen Československé zoologické společnost ČSAV
1980 čestný člen Československé ornitologické společnosti
1985 čestný člen České a Slovenské etologické společnosti
1988 čestný člen Mezinárodní unie ředitelů zoologických zahrad IUDZG
1990 volený člen Evropské akademie věd a umění
15 let člen redakční rady Věstníku české zoologické společnosti AV ČR.
po roce 1989 aktivní účast při založení Grantové agentury AV ČR a člen její vědecké rady,
člen subkomiseGrantové agentury ČR,
dlouholetý volený člen Akademického sněmu AV ČR.

Odborné zaměření:

Ve své vědecké činnosti jsem se zpočátku zabýval zejména postembryonálním a postnatálním vývojem ptáků a savců. Z ptáků to byly zejména studie o řádu Anseriformes, ocenění se dostalo pracem o nandu pampových a tučňácích magelánských.. Pokud se týká savců jsem publikoval studie o biologii rozmnožování vačnatců, postnatálním vývoji chudozubých, chování a denní aktivitě hlodavců, rozmnožování šelem a lichokopytníků. Již během svých vysokoškolských studiích na přírodovědecké fakultě UK jsem se stal jedním ze spoluzakladatelů české vertebratologie. Díky pozvání prof.K.Lorenze jsem se od roku 1957 v ústavu pro fyziologii chování Max Planckovy společnosti v Seewisen (NSR) pravidelně účastnil odborných stáží. Od té doby se hlavní náplní mé činnosti stala etologie obratlovců a v Československu jsem se stal hlavním propagátorem této nové biologické discipliny a za svou zásluhu považuji i její zavedení do studijních programů našich vysokých škol. Z té doby pocházejí i publikace o etologii husice kuří, hrách zvířat, vlivu nadnormálních podnětů na chování ptáků, studie o chování australských lemčíků, vliv hormonálních hladin na chování vrubozobých ptáků, ze savců jsem se věnoval v zoo i v přírodě studiu rozmnožovacího chování tygrů, klokanů. Velký praktický dosah byl prvý popis rozmnožovacího chování u gepardů, především objev regulace rozmnožovacího procesu u těchto šelem se stal základem jejich úspěšného rozmnožování v lidské péči. S nástupem do zoologické zahrady v Praze, kterou jsem řídil téměř 30 let, jsem se intenzivně věnoval odborné činnosti spojené s s chovem zvířat v lidské péči. V souladu se zahraničními zoologickými zahradami jsem i v Československu prosadil nový velmi významný směr, který lze nazvat biologizací chovu volně žijících zvířat spočívající na poznání jejich etologie, fyziologie výživy, biorytmů, sociálního chování a obohacování jejich ubikací a denního režimu.S tímto směrem souvisí velmi úzce i poslání zoologických zahrad na záchranu ohrožených druhů živočichů. Pražská zoo se proslavila zejména cílevědomou prací na záchraně koně Převalského. V roce 1959, kdy na celém světě žilo v zoologických zahradách jen 56 koní Převalského, svolala pražská zoo prvé mezinárodní sympozium na záchranu tohoto druhu. Lze říct, že se toto sympozium stalo vlajkovou lodí a vzorem podobných akcí u dalších ohrožených druhů živočichů. Je mým osobním zadostiučiněním, že jsem se za svého života dočkal úspěšné reintrodukce koní Převalského do původních biotopů. Zajištění chodu tak velkého zařízení vyžaduje mnoho úsilí, jsem však rád, že jsem si vždy vyšetřil čas na vedení diplomových prací, přednášky ornitologie a etologie na PřFUK a vlastní studium zvířat. Se svými odbornými spolupracovníky se mi podařilo ze zařízení provinčního charakteru vybudovat zejména díky chovatelským, ale i výchovným výsledkům celosvětově uznávanou pražskou zoologickou zahradu. Byl jsem velmi rád, že se mi podařilo založit v zoologické zahradě společné vědecké pracoviště s Fyziologickým ústavem ČSAV, které kromě humorálního vlivu na chování, řešilo i vývoj mateřského chování savců a ptáků. Bohužel však po mém odchodu zaniklo. Celkem jsem publikoval 110 původních vědeckých prací, 2 učebnice jako spoluautor, 1 jako autor

Pedagogická činnost:

Biologická fakulta JU: Zoologie obratlovců 3,2, Zoologie vyšších obratlovců 2,2, Etologie 2,2, Obecná ornitologie 2,0, Antropologie 2,0, Zvířata v lidské péči 2,0, Exkurse do zoologických zahrad PFUK. Etologie 2,0

Působení v zahraničí:

1965 - 1971 - účast na krátkodobých stážích Ústavu fysiologie chování Max Planck G.Seewiesen
1965,1968,1870 - účast na „Operation Tiger“ a spolupráce na výzkumu rezervace Kaziranga v Ássamu, celkem 6 měsíců
1969 Zoolologický a antropologický výzkum v severní Austrálii, 6 měsíců, Smithsonian Inst,Washington D.C.
1985 pozvaný pracovník na ornitologický.výzkum llanos a horního Orinoka, 2 měsíce, Smithsonian Inst. Washington D.C.
Krátkodobé návštěvy na 3 světových kongresech ornitologie (jako člen komise pro pořádání světových kongresů) Moskva, Berlín, Ottawa a 2 theriologie, zoologické zahrady a rezervace USA, Velká Británie, Švédsko, Finsko, Norsko, Kazachstán, Čína, výroční zasedání IUDZG NSR, Srí Lanka, Japonsko, Velká Británie, Holandsko, Venezuela, DDR, Singapur, Francie, Finsko, Belgie, Kanada. Člen 3 zahraničních vědeckých společností.

Popularizace:

Velké úsilí jsem věnoval výchovnému poslání zoologických zahrad a popularizaci především zoologie a etologie. Byl jsem dlouholetý člen redakčních rad časopisů Živa aVesmír, velmi hojná je i pravidelná spolupráce s Českým rozhlasem, pořady o zvířatech v ČST a ČT, do našich i zahraničních populárně vědeckých časopisů jsem napsal více než 500 článků a zpráv. Po vzoru svého vysokoškolského učitele prof.J.Komárka jsem se věnoval i knižním publikacím. Do roku 2003 mi vyšlo celkem 37 knižních publikací, z nichž 15 bylo přeloženo do cizích jazyků.

Ocenění:

Prezidium AV ČR stříbrná a zlatá plaketa Ř.Mendela za zásluhy o rozkvět biologických věd Zoologická společnost AV SR zlatá plaketa prof. Dr.Feriance za zásluhy o rozvoj slovenské zoologie Vážím si vysokého ocenění od Univerzity Karlovy, Přírodovědecké fakulty UK, Veterinární fakulty v Brně, dostal jsem celou řadu plaket a ocenění od předních světových zoologických zahrad: N.York, Washington D.C., Berlín, Londýn, Tokio, Bazilej , Moskva a dalších. Zcela mimořádnou formu ocenění zvolil magistrát hl.města Prahy a stranické orgány města, které mne 5 let před důchodem 23.12.1988 násilně donutily opustit Zoologickou zahradu v Praze. V roce 1990 se mi od primátora dostalo plné rehabilitace a omluvy. Nevstoupil jsem však po druhé do téže řeky a do zoo jsem se již nevrátil.

Prof. Zdeněk Veselovský zemřel dne 24. 11. 2006 v pražské motolské nemocnici po nedlouhé hospitalizaci na srdeční selhání.

V listopadu 2008 získal Cenu ministra životního prostředí, in memoriam „za celoživotní dílo v oboru zoologie a etologie a za obdivuhodnou aktivitu v činnostech podílejících se na záchraně živočišných druhů a propagaci zoologických zahrad jako vzdělávacích institucí“.

Díla Zdeňka Veselovského:
Myslivec hospodaří na vodě, SZN, 1954
Světem zvířat. I. díl, Savci, SNDK, 1960 – spolu s Janem Hanzákem
Praobyčejná zvířata, Mladá fronta, 1964
Výlet do třetihor, Mladá fronta, 1969; 2. rozšířené a přepracované vydání, 1986
Zoo Praha: Umíte se dívat na zvířatať, Praha: Zoologická zahrada, 1971
Vždyť jsou to jen zvířata!, Mladá fronta, 1974
Hlasy džungle, Orbis, 1976
Sloni a jejich příbuzní, SZN, 1977
Všední den v pražské ZOO, Albatros, 1983
Tučňáci, SZN, 1984
Ptáci a voda, Academia, 1987
K pramenům Orinoka, Panorama, 1988
Šimpanz, Panorama, 1991, ISBN 80-7038-081-0
Chováme se jako zvířatať, Panorama, 1992, ISBN 80-7038-240-6
Rys, Panorama, Ministerstvo životního prostředí České republiky, 1992, ISBN 80-7038-294-5
Dobytí Tróje aneb Nejen sloni mají paměť, ISV, 1995, ISBN 80-85866-10-2
Tygr, Aventinum, 1997, ISBN 80-7151-018-1
Říše zvířat, Aventinum, 1998, ISBN 80-7151-071-8
Vydra, Aventinum, Třeboňská nadace pro vydru, 1998, ISBN 80-7151-063-7
Člověk a zvíře, Academia, 2000, ISBN 80-200-0756-3
Obecná ornitologie, Academia, 2001, ISBN 80-200-0857-8
Etologie. Biologie chování zvířat., Academia, 2005, ISBN 80-200-1331-8

Spracoval: (šč) VIVARISTA.sk

| Vytlačiť článok |

Šéfredaktor | 18.3.2009 09:42 | 0 komentárov | 4637x


www.aquabooks.cz zoochov.cz