Co ukázaly ropuší dostihy
Ropuchy obrovské (Bufo marinus) byly do Austrálie dovezeny v roce 1930 s tím, že budou hubit škůdce cukrové třtiny. Jejich populace se ovšem značným tempem rozmnožily a zahájily velmi agresivní invazi, která neustále pokračuje. Dosavadní předpovědi dalšího šíření ropuch vycházely z korelace mezi prostředím, které obývají dnes, a klimatickými podmínkami.
Vědci ze Sydneyské univerzity a Univerzity Charlese Darwina se ovšem zaměřili na možnosti samotných ropuch. Jde o studenokrevná zvířata, u kterých rychlost pohybu ovlivňuje okolní teplota. Vědci sesbírali vzorky ropuch ze čtyř míst "invazní fronty". V laboratoři pak na dvoumetrové trati měřili rychlost jejich hopkání při různých teplotách. Zjistili například, že při teplotě pod 15 stupňů Celsia se žáby hýbou jen velmi nerady. Naproti tomu, v teplém a vlhkém prostředí se žáby mohou posunout až o 50 kilometrů za rok, ale sušší a chladnější podnebí - jaké panuje například kolem Sydney - je zpomalí na pouhý 1 kilometr za rok.
Získaná data vědci využili k modelování budoucího pohybu ropuch po Austrálii. Spočítali, že mírné globální oteplení ropuchám zřejmě umožní posunout se do roku 2050 asi o 100 kilometrů směrem na jih. K místům, která budou ropuší invazí zasažena, patří Sydney a Perth. Ovšem do některých měst, jako je například Melbourne na samém jihu Austrálie, se ropuchy zřejmě nikdy nepodívají.
Výsledky studie zveřejnil časopis Ecography Journal.
Převzato z Českého rozhlasu Leonardo.
Foto: www.vivanatura.org
| Vytlačiť článok |
Šéfredaktor | 17.9.2008 09:45 | 0 komentárov | 3721x
