Rubriky

Hlavná stránka Vyhľadávanie Diskusné fórum Antikvariát Výstavy a predajné stretnutia ("burzy")LiteratúraHerpetofauna SRVivaristika na známkachŽabčonoviny

Články a iné

TeraristikaAkvaristikaReportážeNápady pre VásZo svetaAktuality Fotogaléria

Inzercia

DarujemKúpimPredám

CITES

Na SlovenskuV ČecháchVšeobecneOficiálne stránky

Ostatné

Kontakt Linky Naše bannery Reklama

Vesmír 10/2017

Krása nechtěného
Filip Dominec, Eduard Hulicius
Nitridy galia a iNdia jsou základem bílých LED (Vesmír 92, 612, 2013/11), které přinesly revoluci v osvětlení. Tyto materiály také nacházejí uplatnění v modrých laserech, detektorech záření i ve vysokofrekvenční výkonové elektronice. Struktury z vrstev polovodiče se „pečou“ za teplot...

Od neuronu k mozku
Ivan Boháček
Při pohledu na mapu se mě zmocňuje úžas, když si představím, kolik postupného úsilí a práce stálo její vytvoření od chvíle, kdy žádná mapa neexistovala. Kolik lidí muselo krajinou procházet, zaměřovat jednotlivé lokality a nakonec sestavovat stále rozsáhlejší a podrobnější mapy, a to v...

Podivná hnízda
Ivana Hrubá, Jan Macek
Vyfotografovali jsme jakási „hnízda“ s malým vletovým otvorem. Byla v hojném počtu na větvích borovic v okolí našeho obydlí poblíž chorvatského Omiše. A nikdy jsme u nich nezaznamenali žádného obyvatele. Mohli byste pomoci s rozluštěním jejich původu? Ivana K. Hrubá,...

Vedná politika v prechode
Ad Vesmír 96, 450, 2017/7–8
Martin Kapoun
Rád bych poděkoval za článek prof. Ľubomíra Tomášky „Vedná politika v prechode“, uveřejněný v letním čísle Vesmíru. Jsem učitel gymnázia a uvedená data i skutečnosti by po mém soudu měl mladý člověk znát, přemýšlí-li o tom, že jednou zůstane v oboru a bude dělat...

Skvrny před očima
Ad Vesmír 96, 388, 2017/7–8
Filip Škába
Díky za článek ke zdravotnímu problému, který podle mé zkušenosti oftalmologové přecházejí, protože je neléčitelný, a proto nezajímavý. Sám jsem se musel na internetu dopátrat, co že mi to překáží v zorném poli, ačkoliv mám jinak dobrý zrak. Vysvětlení se ovšem lišilo s tím, že...

Jak hodnotit vědu?
Ad Vesmír 96, 375, 2017/7–8
Ivan Vařeka
Co Nahradí bibliometrické ukazatele jako míru vědeckého výkonu? To opravdu nevím, ale tento argument pro zachování současné- ho stavu mi připomněl jednu anekdotickou příhodu z dob druhé světové války. Náčelník meteorologické služby armády oznámil veliteli Sboru náčelníků štábů, že už...

Nové možnosti neinvazivní diagnostiky ischemické choroby srdeční
Petr Sucharda
Před 10 lety byly publikovány výsledky celogenomové asociační analýzy ischemické choroby srdeční (projevující se mimo jiné infarktem myokardu). V nyní publikované práci byl potvrzen vztah mezi produktem genu SORT1, nitrobuněčným a membránovým proteinem sortilinem a přítomností jak ischemické...

Vlastnosti typického kolonizátora
Miroslav Zeidler
O tom, že jsou cévnaté rostliny dobrými indikátory změn prostředí, se ví poměrně dlouho. Změny druhového složení rostlinných společenstev v souvislosti se změnami klimatu na výškových gradientech v horách jsou typickým příkladem. Řada rostlinných druhů posouvá hranice svého rozšíření...

Kam a kdy vracet tygry do střední Asie?
Jan Robovský
Spolu s poznáním, že tygr ussurijský je geneticky takřka identický s vybitým tygrem turanským˝, žijícím kdysi od východního Turecka po jezero Lobnor v Číně, se objevily návrhy vrátit tygry ussurijské do jejich prapůvodní domoviny. V historické době obýval tygr turanský cca 800–900 tisíc...

Zmeny v potrave medveďov bielych
Peter Mikula
Veľmi vysoké teploty v priebehu posledných rokov majú na svedomí výrazný pokles plochy arktických ľadovcov. Dramatické zmeny podnebia, a teda aj arktického prostredia, majú samozrejme silný vplyv aj na život polárnych živočíchov. Nedávna štúdia zverejnená v časopise Journal of Animal Ecology...

Za sluncem!
Martin Janda
Toto není slogan poutající na letní dovolenou. Zde bych chtěl upozornit na práci zabývající se popisem, proč se slunečnice (Heliathus annus) otáčejí za sluncem. Ačkoliv to, že slunečnice v průběhu dne kopíruje pohyb slunce (tzv. heliotropismus) po obloze, ví většina lidí, důvod, proč tomu tak...

Jsou registrované klinické studie věrohodnější?
Petr Sucharda
Klinické studie jsou rozhodujícím podkladem pro povolení nových léků, postupů a technologií, a tedy pro jejich uplatnění v léčbě (nebo prevenci) nemocí. Standardem jsou randomizované, dvojitě zaslepené studie, přičemž kontroly dostávají mnohem častěji stávající „nejlepší léčbu“ než...

1 °C
Ondřej Vrtiška
Co se stane, když se teplota dna Jižního ledového oceánu zvýší o pouhý 1 °C? Dopady klimatických změn na ekosystémy se obtížně modelují, i malá změna v některém z bezpočtu parametrů může vést k dramaticky odlišným výsledkům. Gail Ashtonová s kolegy z Britské antarktické služby se...

Proč se pralesnička neotráví
Ondřej Vrtiška
Žába pralesnička strašná (Phyllobates terribilis) získává z potravy steroidní alkaloid batrachotoxin (BTX), který uchovává v kožních žlázách. BTX působí jako nervový jed. Blokuje otevřené sodíkové kanály, což vede k depolarizaci buněčné membrány a k nemožnosti šíření nervových...

Mapa cizí hvězdy
Ondřej Vrtiška
Astronomové zaměřili interferometr ESO/VLTI na rudého veleobra Antares v souhvězdí Štíra – stárnoucí hvězdu s průměrem sedmsetkrát větším než Slunce. Výsledkem je dosud nejdetailnější snímek cizí hvězdy a první mapa pohybů plynu v její mohutné a řídké atmosféře. Mapa odhalila silné...

Chorvatští neandertálci zestárli
Ondřej Vrtiška
Kosti neandertálců z jeskyně Vindija na severu Chorvatska byly dosud datovány do doby před 28 000 až 29 000 let, což z nich činilo nejmladší známé ostatky tohoto lidského druhu. Zdálo se, že tamní neandertálci dlouho přežívali vedle Homo sapiens. Nové datování ale tuto skutečnost zpochybňuje....

Zákulisí
Ondřej Vrtiška
Další dva Češi s ERC grantem Evropská výzkumná rada (ERC) rozdělila mezi 406 vědců startovací granty v celkové hodnotě 605 milionů eur. Tato grantová kategorie je určena pro badatele, kteří už prokázali mimořádné schopnosti, ale stojí na počátku své kariéry – mají dva až sedm let po...

27 000
Ondřej Vrtiška
Na začátku září u Hamburku slavnostně zahájil provoz nejsilnější rentgenový laser světa, Evropský XFEL. Na projektu se podílí jedenáct evropských zemí (Česko mezi nimi na rozdíl od Slovenska není). Stavba přišla na 1,22 miliardy eur (asi 32 miliard korun). Evropský XFEL je tzv. laser na...

Homo naledi stále překvapuje
Pavel Duda
Na podzim roku 2015 (2 roky po nálezu kosterních pozůstatků v jižní Africe) byl s velkou slávou publikován popis nového druhu archaického hominina, Homo naledi („člověk hvězdný“). Sebevědomě znějící jméno dostal podle Jeskyně vycházející hvězdy, kde byl objeven v jedné z obtížně...

Publikovat, nebo nepublikovat?
Jan Robovský
Nedávno se na stránkách časopisu Science objevila zajímavá úvaha, zda by nebylo vhodné omezit přístup k informacím o ohrožených druzích třeba tím, že některé údaje neuvedeme nebo neupřesníme. Autoři mají pravdu v tom, že zatímco dříve byly (potenciálně zneužitelné) informace o...

Na velikosti záleží
Ale na výškové členitosti taky
Miroslav Zeidler
I bez znalosti konkrétních teorií lze předpokládat, že velikost ostrova a míra jeho izolovanosti se výrazným způsobem odráží na druhové bohatosti a procesech, které vedou ke vzniku nových druhů (speciaci). Za určité typy ostrovů lze označit i pohoří, která jsou z pohledu druhů nejen vzájemně...

Když CRISPR přejde chuť
Revoluční nástroj pro cílené zásahy do dědičné informace dostal účinnou brzdu a zároveň posílila jeho spolehlivost.
Jaroslav Petr
Stephen Tsang zkoumá na Columbijské univerzitě možnosti oprav mutací způsobujících těžká poškození oka. Pro cílenou korekci defektních genů používá techniku označovanou jako CRISPR-Cas9. S tou se počítá i pro obdobné léčebné zákroky do dědičné informace lidských pacientů. Anebo ne?...

Dialog imunity s nervovým a endokrinním systémem
Václav Hořejší
Funkční vztah mezi imunitními obrannými mechanismy a nervovou soustavou (a tedy i psychikou) je často prezentován jako cosi ezoterického, tajemného. Ve skutečnosti je podstata tohoto vztahu celkem dobře známa na molekulární úrovni. Když na nás „něco leze“, mění se naše chování. Jsme...

Moře klystýrem
František Vyskočil
Bez pitné vody se lze obejít až týden, jsme-li v klidu a chladu, máme-li trochu nadváhu a nehladovíme. Metabolický rozklad cukrů a tuků, když je máme v těle k dispozici, produkuje 3–5 decilitrů „metabolické vody“ denně. Můžeme ale zemřít už za pár hodin: při přehřátí na záchranném...

Člověk nesmí mít malé cíle
Eva Bobůrková
Obyčejně jsme svědky opačného proudu: K nám do vědy přicházejí zejména studenti z méně vyspělých zemí, naopak naši odcházejí do Německa, USA… Když se člověk setká s německým badatelem, usazeným v maličkých Nových Hradech v česko-rakouském pohraničí, vzbuzuje to zvědavost. Kde jste...

téma — mozek
Obdivuhodná architektonika mozkové kůry Nový obor konektomika mapuje neurony v mozku (Vesmír 96, 560, 2017/10) Mozek – svět za bariérou Co všechno dnes víme o hematoencefalické bariéře (Vesmír 96, 564, 2017/10) Hipokampus – náš „Atlas světa“ Jak je hipokampus „postaven“ a co se v něm...

Obdivuhodná architektonika mozkové kůry
Josef Špaček
Žijeme v době rozkvětu nanověd, nanoskopie a nanotechnologií. Také v neurovědách se zrodil nový obor – konektomika. Snaží se podrobně zmapovat, jak jsou vzájemně pospojovány neurony v mozku a zejména v mozkové kůře, nejsložitější hmotě, jaká je dosud lidstvu známa. Pouhým okem...

Mozek – svět za bariérou
Jan Svoboda, David Kala, Andrej Litvinec, Přemysl Jiruška, Jakub Otáhal
Hematoencefalická bariéra, brána mezi mozkem a krví. Co všechno o ní současná věda ví a proč ji chce umět otevřít. Mozková činnost vyžaduje neustálý přívod energie a odvod zplodin buněčného metabolismu. Udržování stabilního vnitřního prostředí mozku se významně účastní i...

Hipokampus – náš „Atlas světa“
Aleš Stuchlík
Jak je hipokampus „zkonstruován“? Jaké procesy v něm probíhají? Jaká onemocnění jej zasahují? Dnes už víme mnohé, například to, že se významně podílí na učení a paměti. Hipokampus je párová struktura ležící pod hlavními mozkovými polokoulemi. Vývojově se jedná o evolučně starou...

Saponiny
Obrana rostlin proti houbovým patogenům
Pavel Matušinsky
Saponiny snižují povrchové napětí kapalin. Mezi plynnou a tekutou fází vytvářejí pěnu, mezi dvěma kapalnými fázemi působí jako emulgátory a mezi tekutou a tuhou fází jako dispergující činidla. Významně ovlivňují také průchodnost buněčných membrán. Vytvoří v nich póry, a tím naruší...

Přes asfalt nevidíme přírodu
Tomáš Kuras, Monika Mazalová, Vladimír Hula
Už jsme si zvykli, že zbytky přírody nacházíme v brownfieldech, opuštěných lomech, městských hřbitovech nebo tankových střelnicích. A silnice a dálnice? Málokdo pochybuje o jejich negativním dopadu na přírodu. Víme, že zatěžují životní prostředí, hyzdí krajinu. Opravdu ale veskrze...

Editace genomů rostlin pomocí CRI SPR/Cas9
Tomáš Moravec
V dubnu 2016 vydalo ministerstvo zemědělství USA nenápadnou zprávičku oznamující, že žampiony vyšlechtěné tak, aby po nakrájení nehnědly, nejsou považovány za geneticky modifikované a před jejich prodejem nejsou nutné žádné další testy. Zpráva by asi zapadla nepovšimnuta, nebýt toho, že...

Klimatická změna a zásoba vody v půdě
Miroslav Trnka, Zdeněk Žalud
Vody v půdě ubývá. Oteplení přináší vyšší výpar z půdy a rostliny spotřebují více vody. Důsledkem je více vodní páry v atmosféře a nedostatek vody v půdě. Vodní pára jako nejdůležitější skleníkový plyn navíc zesiluje skleníkový efekt. V rámci koloběhu vody nad pevninou se voda...

Jak si chobotnice přepisují RNA
Jaroslav Petr
Hlavonožci se vypořádali s nároky evoluce svérázným způsobem. Konzervovali svůj genom a naučili se rozsáhle přepisovat molekuly ribonukleových kyselin. Vděčí právě této zvláštnosti za svůj výkonný nervový systém? Hlavonožci obývají moře od polárních krajů až po tropy. Někteří tak...

Vliv klimatických změn na půdy ČR
Lucie Havelková, Petra Huislová, Jan Vopravil, Jiří Hladík
Největšími riziky a hrozbami pro zemědělskou půdu v důsledku klimatické změny je větrná a vodní eroze, acidifikace a salinizace, dezertifikace, ztráta organické hmoty (dehumifikace), zhoršení půdní struktury a s tím související utužení půdy, záplavy a sesuvy půdy či zástavba. Půda je...

Pestrobarevný život galaxií
Jan Veselý
Díváme se na momentku z gravitačního souboje, který trvá už 400 milionů let. Srážku těchto dvou galaxií dokumentoval Hubbleův teleskop už podruhé – tentokrát s lepším rozlišením a v širším kontextu. Obraz složený z mnoha snímků pořízených kosmickým teleskopem, zveřejněný v...

Jak eliminovat nevhodnou četbu
Tomáš Pavlíček
Zákon o braku a pornografii byl v meziválečném Československu připravován po více než desetiletí a představoval důležité téma tehdejšího diskurzu o cenzuře. Soustavné úsilí o regulaci literatury, která měla svou přepjatou fantastičností, tematizací násilných činů či explicitním...

Horská krajina českého náboženství
Zdeněk Vojtíšek
Život lidí snad na celém světě se v posledních desetiletích hodně změnil. Tato změna je nejvíce vidět na náboženství – aspoň u nás˝, na tzv. Západě. Proměnilo se jak jeho místo ve veřejném prostoru, tak ve vnitřních životech lidí. Vždyť kdo by si ještě před třiceti lety pomyslel,...

Mikrobiologie ve službách kriminalistiky
Ondřej Vrtiška
1947: […] Zajímavý případ, jak biologická analysa skvrn na šatech pomohla určit místo vraždy, se udál ve Švýcarech a referuje o něm prof. Dr. Otto Jaag, který provedl rozbor a posudek nálezu. […] Ve Vierwaldstättském jezeře byla nalezena mrtvola člověka, který byl pravděpodobně utopen....

Mumie Ramsesa II.
Ondřej Vrtiška
1887: Z Egypta oznámen před nedávnem velice důležitý nález Maesperův, jenž řídí vědecké ohledávání hrobek egyptských a již mnohými výsledky svých prací vykázati se může. Slavný tento egyptolog odkryl loni v Deir-il Bahari tři mumie dobře zachované, z nichž jedna, jak později...

Čertovy obrázky a královská hra
Zdeňka Opavská
Jen málokterá společenská hra se zapsala do českého lexika tak výrazně jako karty neboli čertovy obrázky, jak se kartám někdy říkává. I když pomineme výrazy z karetního názvosloví nebo slangu, je tu množství frazeologických výrazů, pro které se hra v karty, její pravidla a chování...

Jak by vypadal svět bez termitů?
Petr Klimeš
Touto otázkou začíná dokumentární film v produkci České televize a České zemědělské univerzity v Praze, který bude mít premiéru na 7. ročníku Life Sciences Film festivalu v Praze. Dokumentarista Jan Hošek, autor filmu, je znám tvorbou popularizující zoologické disciplíny, která má přesah do...

četli jsme —
Eva Bobůrková
Matt Ridley: Červená královna. Sexualita a vývoj lidské přirozenosti Edice ZIP, společně Dokořán a Argo, Praha 2017, 304 stran, ISBN 978-80-7363-828-3 Červená královna zůstává na místě, ať utíká seberychleji. Tuto postavu z Carollovy Alenky v říši divů si vzal za příklad slavný evoluční...

Mezinárodní styl v Camden Medical Center v Singapuru
Jiří Tourek
Promluvme o něčem povrchním. Promluvme o vnějším povrchu budov, o stylu jejich pláště. Během dvacátých a třicátých let 20. století vytvořili Le Corbusier a mnozí další architekti všechny stylové prvky toho, co se později nazývalo „international style“, mezinárodní styl. I v českém...

| Vytlačiť článok |

Šéfredaktor | 13.10.2017 09:01 | 0 komentárov | 115x


www.aquabooks.cz zoochov.cz