Rubriky

Hlavná stránka Vyhľadávanie Diskusné fórum Antikvariát Výstavy a predajné stretnutia ("burzy")LiteratúraHerpetofauna SRVivaristika na známkachŽabčonoviny

Články a iné

TeraristikaAkvaristikaReportážeNápady pre VásZo svetaAktuality Fotogaléria

Inzercia

DarujemKúpimPredám

CITES

Na SlovenskuV ČecháchVšeobecneOficiálne stránky

Ostatné

Kontakt Linky Naše bannery Reklama

Průběh kopulace u Psalmopoeus irminia Saager, 1994

Je to jeden z velmi barevných sklípkanů. Zadeček je oranžový s černou kresbou. Mláďata jsou podobná mláďatům druhu Psalmopoeus cambridgei, ale základní zbarvení je oranžové. Odchov sa daří, ale páření je ne vždy lehké. Svěděctvím je i tento článek.

Psalmopoeus irminia
Velikost: 55 mm
Vlhkost: 75%
Teplota: 25-28°C
Prostředí: stromy
Rozšíření: Venezuela

Jelikož v našem chovu máme adultní samici Psalmopoeus irminia, která měla adultní svlek dne 28.1.2007 a kterou jsme získali od našeho kamaráda Martina ze Slovenska, začali jsem nutně již shánět i samečka k naší samici.

Po nějaké době se nám zase ozval kamarád Martin, který když nám sdělil, že pro nás má samce Psalmopoeus irminia, byli jsme radostí bez sebe. Po vzájemné domluvě jsem se opět v krátké době vydali na cestu na Slovensko autem i s mým kolegou a kamarádem Radkem, mojí manželkou a synem.

Již asi týden před samotným pářením jsem samičku vydatně krmil cvrčky, které jsem jí podával kazdý den po 2ks velkých cvrčků. Samička pěkně každý den cvrčky pozřela a abdomen se jí začal pěkně zvětšovat a kulatit k naší radosti.

Samečka jsem po příjezdu domů přendal do plastové krabičky a dal jsem mu do ní jednoho cvrčka, ale nepočítal jsem s tím, že jej pozře. Ráno se mi toto pravidlo potvrdilo.
Proto jsem se rozhodl, že samečka i samičku umístím do pářicího terária, které mi zapůjčil kolega Kotyz, který se chovem sklípkanů také zabývá. Po přendání do terarka jsem oba umístil do kumbálu, kde je tma a budou tam mít klid. Po asi 3, 5h se nic nedělo, tak jsem po poradě s Radkem, mým kamarádem, usoudili, že oba jedince zkusíme k sobě připustit, jak se říká NAPRUDKO. Jelikož se nám to nemuselo vyplatit a mohli jsme o samce přijít, šli jsme do toho i s tímto rizikem. Pro lepší manipulaci se sklípkany jsme se rozhodli, že to provedeme ve vaně, kde jsou stěny hladké a pavouk tak bude mít ztíženou cestu na únik. Toto řešení mi poradil i jeden chovatel, který takto své sklípkany, aspoň ty stromové, přendává a manipuluje s nimi.

Do vany manželka umístila mokrý ručník, připravili jsme si dvě velké krabičky na odchycení nebo přiklopení samečka a popř. i samice a vařečku na jejímž konci jsem omotal kapesník a zpevnil jej gumkou, abych v případě napadení samce samicí po páření ji mohl zastavit nebo abych ji nějak neublížil. Pak jsme do vany na ručník umístili terárko se sklípkany a otevřeli horní poklop a přepážku, která oddělovala oba jedince od kontaktu. Čekali jsme jako na jehlách co se bude dít, zda sameček začne vyvíjet nějakou aktivitu a začne se samičky dotýkat a třást se, aby samičku upozornil, že se chce pářit. Ale sameček vůbec nereagoval na samici a samice také ne na samečka. Proto jsme ještě chvíli čekali co se bude dít, ale sameček udělal jen dva kroky dopředu a pak ustoupil zpět.

Proto jsme od páření ustoupili, oba jedince dali zpět do terárií a šli jsme se poradit s kolegou a kamarády jak budeme postupovat dále. Jelikož to bylo naše vůbec první páření, tak jsme nechtěli udělat nějakou školáckou chybu a přijít tak o samce.

Nakonec nám bylo řečeno od kamaráda ze Slovenska, že samec se přečerpal naposledy před měsícem, tak nám poradil ať dáme samce i s teráriem naproti terária samice, aby na sebe oba viděli a samec tak dostal impuls na přečerpáni se. Tak jsme to udělali, dali jsme je k nám do ložnice, kde je klid, samici jsem ještě pro jistotu dal další dva cvrčky a šli jsme spát.

Druhý den jsme hned koukali do terarka k samci, zda tam nenajdeme zbytek spermatické pavučiny po přečerpáni. Nic takového jsme tam nenašli, až na malý kousek pavučiny v rohu terária, z čehož jsme usoudili, že samec je už na páření zcela připraven. Samička již byla řádně zakrmena 11 cvrčky a samec byl připraven, tak jsme se rozhodli, že páření budeme večer zkoušet znovu. Páření jsme provedli ale u samice v teráriu, ne už v pářícím teráriu.

Po otevření dvířek od terária jak u samce, tak i samice, jsme čekali co se bude dít. Po asi 15minutách se nic nedělo, tak jsem samce špejlí trošičku poposunul - jemně jsem se jej tou špejlí dotkl jeho chlupatých nohou. Sameček ihned reagoval tím, že se dal na průzkum terária od samice. Jakmile už byl u ní a samici ucítil vydal se k ní. Sameček se choval velmi zkušeně, poněvadž již dvě samice uspěšně odpářil. Samice šla samci naproti a oba se po vzájemných dotycích kráčivými nohami oťukali a samec se již pokoušel samici nadzvednout a odpářit. Samice se chovala také velice klidně a sama se samci zvedala, aby měl co nejlepší přístup na odpáření. Samec se velmi silně třásl neuvěřitelně silnými vibracemi a samička jen občas zabubnovala. Po asi 15 minutách si samec se samicí našli výhodnou pozici a samec ji odpářil pravým embolusem, načež se pomalými kroky od samice vzdálil, samice zustala ůplně v klidu a ještě měla zájem se pářit. Ale samec již na samici nereagoval a odebral se zpět do svého terária.

Měli jsme s manželkou obrovskou radost, že se nám to napoprvé podařilo a ještě bez úhony samce. Samici jsme dali do terarka jednoho cvrčka, kterého pozřela. Sameček se nám opět do druhého dne znovu přečerpal a tak jsme se rozhodli páření ještě jednou zopakovat, aby to bylo stoprocentní.

Páření opět proběhlo bez nějakých větších komplikací a zásahů z naší strany. Vařečka a krabičky nebyly vůbec použity. Sameček samici opět ukázkově odpářil a to už oběma embolusy, tak jsme mohli být nadmíru spokojeni. Po páření zůstal samec ještě asi 10 min se samicí společně v teráriu. Až se samice očistila a začala se pohybovat po teráriu, samec sám šel zpět do svého terária.

Nyní jen budeme čekat, až nám samička udělá kokon a pak se opět s vámi podělíme o zážitky o péči o mladé pavoučky. Toto páření bylo první v našem chovu, ale určitě ne poslední a taky bezproblémové jako u tohoto druhu, protože vesměs samice samce napadnou a v 95% jej zabijí. Proto jsme rádi, že to tak napoprvé dobře dopadlo a že to samec i samice přežili ve zdraví.

Text: Aleš a Jana (Smithka)
Foto: Štefan Čambal(VIVARISTA.sk)

| Vytlačiť článok |

Šéfredaktor | 9.2.2008 15:19 | 0 komentárov | 3965x


www.aquabooks.cz zoochov.cz