Páření sklípkana Grammostola rosea /red form/ (Walckenaer, 1837)
Jelikož jsme asi před necelým měsícem získali adultní samici sklípkana Grammostola rosea red form z volné přírody, přímo z její domoviny z Chile, od našeho kolegy Pavla, rozhodli jsme se společně s manželem pro její napáření. Jelikož byla samice právě po svleku asi 14 dní, na nic jsme nečekali a začali jsme společně i s naším kamarádem Radkem shánět adultního samce. Štěstí nám přálo, a tak jsme na inzerci objevili jednoho samce a ještě k tomu adultního a jednou pářeného, hned jsme začali majiteli tohoto samce psát email. Během jednoho dne nám přišla velice dobrá zpráva, že samce ještě má a pokud máme zájem, že nám jej pošle kurýrem. Slovo dalo slovo a o pár dní nám samec došel na nádraží. Doma jsme samečka vybalili z krabice, prohlédli ho zda je v pořádku a umístili jej k samici do pářicího terárka (na snímce), které máme zapůjčeno od kolegy Petra. Samec sice nejevil žádné známky, typické pro umístění k samici (bubnování apod.), ale bylo potřeba jen navázat kontakt, ujistil se, že samici tam má a taky aby se samec uklidnil po dlouhé cestě až z Čech - konkrétně z Postoloprt.
Chovatel, od kterého jsme samce zakoupili, se stal po čase i naším kamarádem a kolegou, i ptal se nás jak páření samice samcem dopadlo. Jsme za to rádi, protože člověk i tady tímto spůsobem sbírá cenné informace ohledně sklípkanů.
Samec po nějaké době, asi za 6 hod., začal jevit zájem o samici lehkým poklepem předních nohou. Bylo to bubnování, ale ne v tak silné intenzitě, jak by mělo být, spíše nám to připadlo jako nějaké seznamování samce se samicí. Samice ale samcovo bubnování neopětovala a tak jsme usoudili s manželem, že to nebude určitě jednoduché.
Pak jsme se radili s původním majitelem samce jak probíhalo páření u jeho samice a sdělil nám, že to proběhlo bez nějakých problémů. Ale samec oproti naší samici, která byla poměrně veliká a větší než její protějšek (to je typické pro mnoho druhů sklípkanů), to nebude mít jednoduché, ne-li komplikované. Šli jsme spát a nechali oba aktéry v terárku.
Druhý den jsme ráno nezpozorovali žádnou změnu, ale co bylo zajímavé, samice v terárku, které používáme na kopulaci, se zdržovala v těsné blízkosti u samce, i když je dělila od sebe jen plexisklová přepážka tenká 3mm.
Samici jsme mezitím krmili velkými cvrčky, které ochotně přijímala. Večer jsme už oba nedočkaví s manželem měli připraveno vše na samotné páření. Vařečku, krabičku na odchyt samce a vše mohlo začít. Odklopili jsme horní kryt „pářicího terária“, vytáhli přepážku a samec i samice tak zůstali oba dva naproti sobě. Manžel čekal s vařečkou připraven na nejhorší možnou variantu celých 15 minut, ale nic se nedělo. Samec ani nebubnoval, nebo se nějak vůči samici nechtěl projevovat. Samice to samé opětovala na samce - tedy byla bez jakéhokoliv pohybu. Po další době, cca po 10 minutách, samice konečně převzala iniciativu a začala se samci sama stavět, v domění, že samec ji bude pářit. Čekali jsem co se bude dít, ale k našemu překvapení samec samici nechtěl pářit, dokonce po samici zaůtočil. Ta se dala na útěk a samec zůstal v klidu a pozoroval samici. Po tomto útoku na samici jsme samce dali do krabice, samici do jejího terária a přemýšleli v čem může být chyba, nebo co jsme udělali špatně. Probírali jsme to s kolegy chovately i s majitelem co nám samce prodal a ten se velice divil, že samec na samici útočil. Možná to bylo způsobeno tím, že samec nebyl přečerpán, nebo měl ze samice strach, nebo ještě na to nebyl připraven. Je toho hodně co se vám pak honí v hlavě a zkoumáte co a jak napravit, ale v tom asi nikdo vám neporadí, musíte dát buď na rady zkušených chovatelů nebo na články o páření atd.
Samce jsme dali v krabici naproti samice, která byla v teráriu, aby na sebe viděli a samec dostal znovu impuls se přečerpat. Samec ale byl přečerpán a než nám jej majitel odeslal, sdělil, že samec den před odjezdem se přečerpal. Nechali jsme naši snahu o páření sklípkanů na další den, samici manžel opět dal jednoho cvrčka kterého pozřela.
Večer třetí den, jsme se rozhodli, že se pokusíme samici znovu napářit v jejím terárku. Samce jsme vpustili k samici do terária a čekali co se bude dít. Samec opět nejevil žádné známky aktivity vůči samici a oba se na sebe dívali, každý z jiného kouta. Samec však po prvním zabubnování slezl k samici ze skla a zastavil se před ní asi jeden cm. Samec ale po 10 minutách opětovně neprojevoval žádnou aktivitu vůči samici, samice začala na samce dorážet a očividně sa chtěla pářit. Samec ale v domění, že jej samice chce asi napadnout, začal před samicí utíkat. Tak se po teráriu začali chvilku nahánět, nejdříve samice samce a pak se to prohodilo. To trvalo asi 5 minut. Nakonec samec z terarka před samicí utekl. Manžel jej odchytil do krabice, samici jsme dali cvrčka, kterého sežrala a šli jsme spát.
Páření jsme již další den neopakovali a domluvili jsme druhého samce od kolegy Petra. Ten měl samce mnohem většího a robustnějšího a velikostí byl stejný jako naše samice. Nakonec manžel musel jít na dva dny do práce, tak měli od sebe samec se samicí klid tři dny. V pátek po ranní směně, jak manžel měl volno, jsme se rozhodli, že to zkusíme znovu. Já po předchozích nezdarech jsem již nyní byla smířena s tím, že pokud se našemu novému samci nepodaří samici napářit, tak oba aktéry prodáme i za cenu toho, že ztratíme krásného sklípkana. Než jsme ale začali pářit, využil manžel toho, že to nejprve zkusíme se samcem od kolegy Petra. Ten jeho samec byl to samé co ten náš, vůbec žádné reakce, žádné bubnování, prostě nic.
Tak jsme samce odebrali a měli dobrý pocit z toho, že samec nepřišel k úhoně a že jej kolegovi můžeme vrátit v pořádku. Vzali jsme našeho samce, dali jej k samici a šli jsme si zakouřit. Po cigaretě jsme se nestačili divit. Samec v pářicím terku lezl kde se dalo a jevil zájem o samici. Na nic jsme již nečekali, já vzala do ruky krabičku, manžel vařečku a šli jsme na to.
Samec šel k samici hned co jsme vytáhli přepážku. Samice byla sice otočena abdomenem, ale jakmile se jí samec dotkl předními kráčivými nohami, samice se rychle otočila a zvedla jednu nohu. Samec se zastavil a čekal co se bude dít. Samice po chvilce šla k samci a začala se mu zvedat. Samec na nic nečekal, tibialními háky samici zvedl za chelicery a začal samici pářit nejdříve levým bulbusem, to trvalo asi 10 sekund, potom bulbus vytáhl a začal pářit pravým bulbusem, to taky trvalo asi tu samou dobu co u levého bulbusu. Samice byla na samce asi dosti těžká, protože samci ujížděly zadní nohy, ale samice mu velice pomáhala v páření. Pak samice začala být neklidná a předními nohami začala dělat trhavé pohyby, samec když to zjistil, chtěl utéci, ale zjistil, že je příliš nízko pod samicí a ta by jej mohla napadnout a stát se tak jejím krmivem. Proto samec znovu samici nadzvedl a zasunul oba bulbusy do spermatéky. Po tomto zasunutí, které trvalo asi stejnou dobu jako to předchozí, samice opět trhavými pohyby předními nohami samci naznačovala, že může přijít z její strany útok. Proto manžel samici mezi její velice rozevřené chelicery zasunul tenkou vařečku, aby samci ulehčil uprk. Samici manžel za chelicery trochu nadzvedl, samec okamžitě odběhl pryč na levou stranu, kde jsme měli připravenou krabičku, hned si do ní vlezl a manžel mohl samici dát vařečku z pod chelicer pryč. Samice zůstala v klidu a začala se čistit.
Samici jsme opět dali do jejího terária, předložili cvrčka, kterého hned sežrala. S manželem jsme měli obrovskou radost, že se to nakonec povedlo. Otázkou ale bylo, co mohlo způsobit to, že samec nechtěl pářit až za další tři dnyť V bytě, kde jsme je pářili, jsme měli teplotu kolem 20 C. Nevěnovali jsme tomu nějakou pozornost, ale když jsem se pak s kolegou Martinem radili, ptal se nás na teplotu, tak jsme mu řekli kolik v bytě máme a poradil nám ať třeba zkusíme teplotu zvýšit o 2-3 C. Tak jsme v bytě, konkrétně v obýváku, začali topit a teplota se vyšplhala asi na 27 C, což je asi o 7 C více než obvykle. Jelikož byl samec se samicí na obývací stěně, kde je teplota u stropu ještě o něco vyšší, mohlo jít u předešlých pokusů o páření asi o to, že oba jedinci potřebovali skutečnou teplotu, jakou mají ve své domovině v Chile.
Druhý den se samec přečerpal, samici jsme pro jistotu dali ještě jednoho velkého cvrčka, kterého už pozřela v pářícím teráriu v dopoledních hodinách.
Večer jsme samce přendali k samici do terarka a čekali jsme co se bude dít. Samec již jevil značnou aktivitu a dral se k samici přes přepážku škvírou okolo 1mm. Odklopili jsme poklop od pářicího terarka, vyndali přepážku a čekali s fotákem na páření. Vařečku jsme měli také připravenou. Samec po chvilce šel k samici a ta mu šla okamžitě naproti. Sama se mu zvedla, samec okamžitě háky samici nadzvedl a oběma bulbusy samici odpářil. Samotné odpáření samice trvalo asi jako minulé páření zhruba 10 sekund. Poté samci začaly ujíždět zadní nohy, proto okamžitě začal samici znovu zvedat a odpářil ji napodruhé opět nejprve levým a pak pravým bulbusem. Pak manžel mezi oba aktéry strčil vařečku, samce odebral do krabičky a samice zůstala v terarku s obranným postojem, toho jsme využili k focení.
Toto páření napodruhé proběhlo bez ujmy samce, ale ještě nemáme zcela vyhráno, jak jsem již psal na začátku tohoto článku. Tento druh, i když je samice velice dobře odpářena, nemusí udělat kokon! Jenom jedna samice z 10 jej udělá. Ale s manželem doufáme, že se to snad podaří a budeme patřit k těm majitelům, kde samice kokon udělá a budeme se tak moci starat a malé larvy a pak i o dospívající malé sklípkanky.
Text a foto: Aleš a Jana (Smithka)
| Vytlačiť článok |
Šéfredaktor | 6.2.2008 16:56 | 0 komentárov | 5269x
