Český amatérský přírodovědec Tomáš Mazuch objevil v Somálsku nový druh agamy
Na objevu a zejména výzkumu nového druhu ještěra rok spolupracoval s profesionálním vědcem Philippem Wagnerem z muzea v Bonnu. Díky Mazuchově pozorování v africké přírodě zjistili, že teraristé chovají ve svých teráriích zcela jiný druh agam, než který je obecně znám. Wagner v laboratoři porovnával mimo jiné i DNA ještěrů.
Ještěry s typickým ocáskem už 100 let zařazují vědci do rodu Xenagama pouze dva známé druhy - agama ploskoocasá (Xenagama batillifera), která byla jako první popsána v roce 1882, a druhý agama taylorova (1935). Ta se odlišuje svým širším ocáskem, naopak ploskoocasá má ocásek užší a delší.
"Od roku 1935 se v podstatě systematice rodu nikdo nevěnoval, snad pouze velmi povrchně americký herpetolog Moody v roce 1980 v rámci své vysokoškolské práci o systematice agam obecně," řekl Mazuch, podle něhož se mělo obecně zato, že jiné druhy neexistují.
Oba tyto druhy chovají běžně i teraristé jako agamu ploskoocasou, ve skutečnosti ale chovají jiný druh, který Mazuch a Wagner nově pojmenovali agama wilmsova (Xenagama wilmsi). "Pravá agama ploskoocasá není vůbec v teráriích chovaná a i v muzeích je poměrně vzácná," tvrdí Mazuch, který nejen o agamách už v angličtině vydal na vlastní náklady fotografickou publikaci.
K nejběžnějším terarijním agamám tak podle něj patří právě druhy wilmsova a taylorova. Mazuch to vysvětluje místem jejich výskytu, protože se podle něj v Somálsku na export odchytávají ještěři v okolí města Hargeisa, kde se vyskytují právě tyto druhy. Vzácná agama ploskoocasá se vyskytuje až v centru Somalilandu a na východ do Puntlandu, kam většina somálských "chytačů plazů" prý moc nejezdí.
Tvar a velikost ocásků se u všech druhů agam vnitrodruhově liší. Ještěři se proto řadí od nejdelšího a nejužšího po nejširší a nejkratší - agama trnoocasá (Xenagama zonura), nový druh wilmsova, agama ploskoocasá a na konec agama taylorova. Poslední tři druhy jsou podle Mazucha typickými obyvateli plochých savan, kde se typicky ukrývají do nor. Ocásek právě používají k tomu, aby "zašpuntovali" otvor nory a do té se tak nedostal žádný predátor. Jediná agama trnoocasá žije na skalách a velkých balvanech, pod nimiž se také ukrývá.
Článek o výzkumu otiskl časopis Journal of Zoological Systematics and Evolutionary Research a o dalších nových agamách vyjde ve speciálním čísle Acta Herpetologica. Jde o sborník na počest výročí narozenin slavného herpetologa Benedetta Lanzy, nejznámějšího odborníka na herpetologii Somálska.
| Vytlačiť článok |
Šéfredaktor | 22.4.2013 11:17 | 0 komentárov | 3484x
