Mravenec a hmyzožravá láčkovka...Jde to k soběť
Mravenec Camponotus schmitzi žije výhradně na Borneu, kde rostou endemické láčkovky Nepenthes bicalcarata. Pasti těchto masožravých rostlin mají podobu hlubokých „konvic“. Hmyz, který se nechá nalákat kapičkami nektaru a usedne na hrdlo láčky, sklouzne dolů a skončí v bazénku trávicích šťáv. Pro většinu členovců je to smrtelná past, ale mravenci Camponotus schmitzi v láčkách zakládají svá hnízda a získávají potravu. Nabízejí se jim hned dva zdroje: kapičky nektaru a členovci, kteří skončili na dně láčky. Za nimi se mravenci musí potopit přímo do trávicích šťáv láčkovky.
Mravenec seběhne dolů po stěně láčky a hlavou napřed se ponoří do tekutiny. Doplave ke dnu, kusadly vyloví svou kořist a rychle se s ní vrátí zpět do hnízda nad hladinou. Ponor zřejmě trvá příliš krátkou dobu na to, aby trávicí šťávy jeho tělo nějak poškodily. Britští a němečtí vědci zkoumali způsob plavání mravenčích potápěčů. 3D modely a záznamy pořízené vysokorychlostní kamerou odhalily, že končetiny se v tekutině pohybují stejným způsobem jako při chůzi na souši. Hnací sílu přitom vytváří především přední a prostřední pár nohou, zadní pár mravenec využívá spíše jako kormidlo.
Zdroj: Journal of Comparative Physiology
Foto: www.antbase.net
| Vytlačiť článok |
Šéfredaktor | 1.5.2012 08:14 | 0 komentárov | 2493x
