Odchov Sanzinia madagascariensis v Zoo Lešná
V jejich chovu mají totiž tyto hady již od roku 1998, kdy přišli z Iguana Reptile ZOO v Nizozemí. Až dosud se ale odchov nedařil. Sice již v prosinci roku 2002 byli blízko odchovu, který se ovšem díky nešťastné události nakonec neuskutečnil. Měli v chovu totiž březí samici, která těsně před vlastním porodem uhynula a při pitvě v jejím těle objevili pět mláďat.
Tento druh madagaskarského hada totiž neklade vejce, ale rozmnožuje se tak, že samice „rodí“ živá a dobře vyvinutá mláďata. Přitom se ovšem ani nejedná o živorodého hada, ale o druh, který se množí pomocí tzv. vejcoživorodosti (neboli ovoviviparie). To znamená, že vejce po oplodnění samice zůstávají v jejím těle, kde se zárodky vyvíjejí uvnitř těchto vajíček bez přispění (tedy bez výživy) matky a k „porodu“ dochází těsně po vlastním odlíhnutím mláděte z vejce. Celé to tedy vlastně vypadá jako klasický porod, ale hlavní rozdíl je právě v tom, že matka svá mláďata nevyživuje, pouze vejcím uvnitř svého těla poskytuje vhodné prostředí pro jejich vývoj. Dost už ale odborného vysvětlování a držme se našich konkrétních jedinců.
Posledních dvanáct let chová ZOO Lešná společně skupinu dvou samců a jedné samice, kteří se společně velmi dobře snášejí. Krmení hadů je sice dobré provádět tak, aby se skutečně nažrala všechna zvířata, to ale při troše chovatelské zručnosti a praxi není zase takový problém. Nejčastěji těmto hadům překládají středně velké potkany, popř. pro zpestření jídelníčku odrostlé jedince laboratorních myší, což je pro tento druh adekvátní potrava. Vlastní péče o hady obvykle zase takový problém není, to důležitější je zajišťovat zvířatům potřebný roční režim, teplotu, vlhkost apod. Sice již v minulých letech chovatelé pozorovali páření těchto zvířat (v podstatě pravidelně během zimních měsíců), ale nikdy k narození mláďat nedošlo, takže se již před lety začali domnívat, že problém je v samici. Považovali ji zkrátka za neplodnou a celé skupině hroznýšů psohlavých nevěnovali nijak zvýšenou pozornost.
Daná amice totiž „porodila“ v dopoledních hodinách dne 9. listopadu tři mláďata, která okamžitě odebrali z terária, aby nepřišla k úrazu. A jak se při tom ukázalo, dostáli své pověsti útočných a kousavých zvířat. Naštěstí se nejedná o jedovatého hada, ale o škrtiče, takže kousnutí těchto hadů nemůže člověka otrávit. Je to pouze nepříjemné, ale to se týká především dospělých zvířat, protože malá tlamka čerstvě narozených zvířat chovatelovo zdraví rozhodně neohrozí. Bohužel při tomto zákroku (tedy odebírání mláďat z expozičního terária) zjistili, že jedno z trojice háďat má výraznou deformaci hlavy, proto bylo toto mládě vyřazeno z dalšího chovu. Zůstávají tak háďata dvě, která jsou v současné době umístěna v chovatelském zázemí. Nicméně rodiče můžete i v těchto dnech vidět v terarijních expozicích v suterénu lešenského zámku.
Na závěr ještě krátkou zmínku. Hroznýš psohlavý je v současné době nemalým systematickým „oříškem“, neboť se má za to, že uvnitř tohoto druhu existuje druhů více, které se od sebe liší někdy jen drobnými znaky, jindy velikostí nebo biotopem, který v přírodě Madagaskaru obývají. Obecně se mezi chovateli rozeznávají dvě formy, a to zelená a hnědá. Ta druhá, tj. hnědá, je ta, kterou chováme v naší zahradě. Na rozdíl od mnohem běžněji se množící zelené formy jsou mláďata hnědé formy v mládí zbarvena do červena, což je ostatně patrné i u našich mladých hadů. A během fotografování opakovaně útočili na všechno, co se v jejich okolí hnulo, především pak na prsty ošetřovatelů. Ti už tak od prvních okamžiků pocítili, že mají v teráriích nové, odhodlané chovance.
Zdroj: http://www.zoozlin.eu/cz/aktualita/
| Vytlačiť článok |
Šéfredaktor | 18.11.2011 17:24 | 0 komentárov | 2608x
