Rubriky

Hlavná stránka Vyhľadávanie Diskusné fórum Antikvariát Výstavy a predajné stretnutia ("burzy")LiteratúraHerpetofauna SRVivaristika na známkachŽabčonoviny

Články a iné

TeraristikaAkvaristikaReportážeNápady pre VásZo svetaAktuality Fotogaléria

Inzercia

DarujemKúpimPredám

CITES

Na SlovenskuV ČecháchVšeobecneOficiálne stránky

Ostatné

Kontakt Linky Naše bannery Reklama

Zoo Praha se dočkala odchovu kajmanky supí

Vylíhla se hned dvě mláďata po padesáti letech chovu

První kajmanku mohli návštěvníci zoo Praha vidět v Pavilonu šelem. Později - od roku 1955 až roku 2000, kdy nešťastnou náhodou uhynula - v teráriu u slonů. Na stejném místě chová zoo od roku 1995 a 1996 další dvě samice ze zoologických zahrad Kolín nad Rýnem a Zurich. Když v důsledku zdokonalení jejich životních podmínek (filtrování vody, napodobování ročního výkyvu teplot a délky osvitu), projevily tyto dvě samičky v roce 1996 ochotu k rozmnožení, pořídili jim samce původem z brněnské zoo. Kladiště samicím zařídili v zázemí. Tam letos kolínská samice nakladla vejce, z nichž část byla oplozená a po 100 dnech inkubace se z nich vylíhla dvě mláďata! Návštěvníci mohou vidět v expozici u slonů buď samce nebo samice, všechny želvy se v ní sejdou pouze na přelomu února a března ke krátkému, ale o to bouřlivějšímu páření.

Kajmanka supí patří k šampiónům hned v několika kategoriích:

Je to největší (a patrně i nejtěžší) sladkovodní želva. Střízlivá odborná literatura udává ověřenou délku krunýře do 66 cm a váhu až 80 kg, Guinessova kniha rekordů mluví o 90 cm a 100 kg. Podle pověstí žije například v jezeře Fulk´s Lake poblíž města Churubusco v Indianě kajmanka velká jako jídelní stůl a o váze přes 200 kg! Podobně těžká želva byla prý v roce 1937 ulovena v Kansasu.

Využívá jednu z nejdokonalejších loveckých metod. Jazyk kajmanky supí je přeměněný na nápadný červovitý výrůstek. Želva přes den klidně leží ve své tůni s hrozivými čelistmi doširoka rozevřenými. Z nenápadně zbarveného vnitřku tlamy vyčnívá masově zbarvený „červík“, který se v nepravidelném rytmu a intervalech křečovitě svíjí. Kajmanka čeká, až se do něj zakousne hladová rybka a pak jen sklapne čelisti a polkne. Jazyk často mate i návštěvníky v zoo, kteří po chovatelích chtějí, aby „živočicha“ z tlamy kajmanky zachránili, nebo aby želvu zbavili „parazita“. Červíka ale kajmanka používá jako doplňkovou metodu při denním odpočinku. V noci aktivně slídí a přepadá každého menšího tvora v prostorách své tůně.

Kajmanka je jedním z želvích šampiónů v maskování. Její krunýř je poset výrůstky a hrbolky, navíc je mimořádně přilnavý, takže na něm ulpívá rozkládající se detrit a rostou na něm řasy. Bradavice a různé výrůstky pokrývají i kůži kajmanky, takže odlišit jiv v kalné vodě od tlejícího kmene je nemožné. Maskování je tak dokonalé, že zahrnuje i sliznici tlamy (viz předchozí bod).

Kajmanka je jednou z nejnerudnějších a nejnedůtklivějších želv a používá bezkonkurenčně nejpůsobivější obrannou strategii. Je kdykoli připravena v sebeobraně kousnout a na sebemenší popud reaguje hrozbou rozevřenými čelistmi, jejich chňapáním a cvakáním. Když se cítí ohrožena, přejde z hodiny trvají nehybnosti do explozivního a hrůzu vyvolávajícího výbuchu energie.
Má pravděpodobně ze všech želv nejsilnější čelisti schopné uštípnout lidský prst nebo rozkousat krunýř drobnějších vodních želv, které též patří do jejího potravního rejstříku.

Zdroj: http://www.zoopraha.cz/
Foto: Petr Velenský

| Vytlačiť článok |

Šéfredaktor | 12.10.2010 08:13 | 0 komentárov | 2056x


www.aquabooks.cz zoochov.cz