Lamarck Jean Baptiste Pierre Antoine de Monet chevalier de
Přírodovědci, kteří změnili svět
Názvy jako Biologie nebo bezobratlovci (Invertebres) současná věda zná hodně dlouho. Ale kdo je použil jako prvníťByl ním francouzský přírodovědec a autor první ucelené evoluční teorie (lamarckismu) Lamarck Jean Baptiste Pierre Antoine de Monet chevalier de (vyslov žán batist piér antoan d mone ševaljé d lamark).
Narození
Datum: 1. srpna 1744
Místo: Bazentin-le-Petit
Úmrtí
Datum: 28. prosince 1829
Místo: Paříž
Studoval v jezuitském semináři, protože otec mu určil kněžské povolání. Když však jeho otec umřel, využil Lamarck svobodu a jako 17 letý hoch odešel do fancouzské armády, kde bojoval ve 7 leté vojně, získal hodnost a pak se uspokojil se skromnou penzí. 15 let žuvořil v Paříži, kde studoval medicinu, a čím dál tím víc se věnoval přírodním vědám. Tu se také seznámil s G. Buffonem, který ho přijal za asistenta v botanickém oddělení svého přírodovědeckého muzea. Za revoluce, kdy Národní konvent zřídil při muzeu několik nových kateder, mezi kterými byli i dvě zoologické, přednášel Lamarck na jedné z nich zoologii bezobratlovců. Měl už 50 let. Na konci svého života však oslepl. Současníci ho považovali za dobrého systematika. Až po jeho smrti, a především dílem E. Haeckela se vysvětlil a pochopil Lamarckův význam jako zakladatele vývojové teorie. Mezi jeho nejznámější díla patrí Philospophie zoologique (1809), které obsahuje vysvětlení a rozvedení jeho pojetí evoluce a Histoire naturelle des animaux sans vertebres (1815 - 1822).
Podle jeho představ probíhá evoluce tak, že organismus se během svého života střetává s prostředím, adaptuje se na něj a vylepšení, která si tak za svého života vytvořil, předává svým potomkům (vulgárně řečeno jedinci, kteří budou celý život běhat, budou mít potomstvo se silnýma nohama). Toto pojetí později zatlačila do pozadí teorie Darwinova.
Definitivně byly Lamarckovy představy o evoluci odmítnuty poté, co se ve 20. století podařilo získat větší vhled do rozmnožování a dědičnosti organismů.
Nicméně někteří vědci připouští, že v určitých případech jím obhajované principy mohou fungovat – avšak pouze u jednobuněčných organismů a jen v některých případech. Tento názor má ale řadu odpůrců.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/
| Vytlačiť článok |
Šéfredaktor | 31.10.2009 13:15 | 0 komentárov | 5124x
