Z historye přirozených wecý
Chřesteys
Chřesteys gest rowně tak nebezpečný svým gedem, gako protiwný swým smradem. Geho tělo giž welmi strassliwé, neb má snědě-žluté tělo, na kterém gsau ssirocý, zubatj, černj přjčnj pruhowě.Magj geg za neygedowatěgssjho, o kterým wjme, neb když vsstkne člowěka, gest po něm za několik minut, pakli mu se spěssně nepomuže. Když vsstke neb sstipne, nezpusobj syc člowěku wetssj bolesti, než když trn pichne, ale w malé chwjli wznikne otok, kterého rychle přibýwá, a který celé tělo zkazý, nemuže oteklého gazyka guž w vstech držeti, musý geg wyplazyti, nesnesytelná pára geg trápj, nastanau hned prudké bolesti, s nimiž y spolu smrt přicházý.
Geho duch, který dýchá, tak smrdj a omračuge, že se geho duchem omráčj a ohromj wssickni ptácy, zagicowé, králicowé, wewerky, které také negraděgi gj, když se k němu přibljžj, a pak se mu za kořist dostanau. Zdá se, gakoby mu bylo gen třeba pohleděti na zwjře, aby ge přitáhl kauzedlnau mocý do svého požaradla. Wewerka neb pták na stromě, v kterého se chřesteys swina pozdwihne hlavy wzhuru, cýtj zmatek, sstaupj pomalu gako omráčená s wrssku stromu dolu, chce zas s auzkostj nahoru, wraworá pak pořád njže, a spadne mu konečně do požeradla. Nepochybně gest toho přjčinau geho duch, který má tak ossklivý, mráčjcý puch a tak gedowatý smrad, že y lidé omdlegj, když dlauho v něm pobudau, zagjcy, kurotwe, když se dostanau nedaleko k němu, ostanau gako ohromenj ležeti, on se pak k nim připlazý a polkne ge za žiwa.
Gest powědomo, že smrad hadj gest sylný a osskliwý, snad pocházý omráčenj, které pusobj, gen od sylného dchnutj.
Prasata ho po geho smradu brzy vcýtj, zgežjce se běžj k němu a sežerau geg až na hlawu, nic gim to nesskodj, ale gde gim to k duhu, ani nezcepenj, y když ge vsstkne, protož takowý had celý se třese, když včige prase zdaleka, z toho se povčily, že wepřové sádlo gest hlawnj wěc proti gedu. Skrz prasata gest málo těch hadu w mjstech vydlitedlných a musý se gjtí do dalekých lesu, aby se spatřili. K podzymku hledagj podzemnjch slugj a děr w skalách, aby tam w zymě přebyli, kdež se gich pak po stu nalezne, a tuť gsau neyméně gedowatj, a neysnáz se mohau zabiti.
Kdo gen nenj bogácný, muže se o to každý čas pokusyti. Lidé se gich tak málo bogj, že gich pobigj dětí za den několik, kdež se pak gedj, a chutné poljwky, gako z auhořu, sy z nich dělagjce.
Z nedostatku potrawy se někdy z lesu, kdež wlastně bydlegj, a wlaudj se do domu a do pokoju, kde Indyáni spěgj, protož se často stane, že kdo, chtěge gjti spat, nalezne chřestaysse na posteli, kterému y hned vtne hlawu, a tělo s chutj snj. Nalézá se gen w pulnočnj a polednj Ameryce, zwlássť gest gich plno v klauzy Nyagary. Dále na pulnocy k hranicým kanadským a po gich ssjřce gich nenj.
(Hlasatel Český. Spis čtwrtletnj k prospěchu a potěssenj wssech wlastencu wydaný od Jana Negedlého. Čtwrtý ročnj běh, 1818)
Ilustračné foto: (šč) VIVARISTA.sk
| Vytlačiť článok |
Šéfredaktor | 25.8.2009 18:25 | 0 komentárov | 3345x
